![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 503:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
α) D. nící vlastní (В. discoideus Wimm.) — má v úborech samé květy trubkovité. Roste nejraději na suchých stanoviskách. ß) D. nící paprskatý (B. radiatus DC.) má na obvodě úboru květy jazykovité, vytvářející paprsek. Jest u nás též dosti hojný. γ) D. nejmenší (B. minima L.) — jest zakrslá forma, mající lodyhu pouze 3—10 cm vysokou, namnoze jednoúbornou. Jest vzácný. Rod 27. Rudbekie (Rudbeckia1, Rudbeckie) má zákrov dvouřadý, s vnější řadou listenů lupenitých, odstálých a lůžko plevnaté jako rod předch., ale nažky bez osin, na vrcholku s úzkým, více méně zřetelným okrajem. 1. Rudbekie dřípatá (Rudbeckia laciniata L. — obr. 677) vyhání z vytrvalého oddenku statné, přes 1 m vysoké, nahoře rozvětvené lodyhy; spodní listy jsou peřenodílné, hořejší nedělené. Veliké úbory, rozvíjející se až v srpnu a září, sedí jednotlivě na dlouhých stopkách; jejich 2řadý zákrov skládá se z listenů lupenatých a odstálých; vyvýšené lůžko jest plevovité. Obojaké květy v terči mají koruny trubkovité, nazelenale hnědé; koruny jalových květů na obvodě jsou však dlouze jazykovité, žluté a vytvářejí dohromady odstálý, více méně sehnutý paprsek. Čtyřhranné nažky jsou bez chmýří; místo něho jest na vrcholku namnoze úzký okraj. Pocházejíc ze sev. Ameriky, pěstuje se ve květnicích pro okrasu; roste však také zplaněle ve křovích řek a potoků, zejména v krajích posudetských, v Plzeňsku, v poříčí střední Otavy, horní Sázavy a Chrudimky, v údolí Tisé mezi Wiesenberkem a Vel. Losínem v sev. Moravě, při Oskavě u Piňovic (záp. od Šternberka), při kraji rybníka zámeckých sadů u Bystřice pod Hostýnem, v křoví při Bečvě u Vsetína a j. Z ostatních, rovněž severoamerických druhů rudbekií, jež v zahradách nejčastěji se pěstují, zasluhují zvláštní zmínky: 2. R. srstnatá (R. hirta L.) - jest obyčejně 2letá; má oproti předch. spodní listy kopisťovité, celokrajné, i s lodyhou krátce srstnaté, a úbory květní na dlouhých stopkách, s obvodovými, jazykovitými květy barvy zlatožluté, s vnitřními květy trubkovitými, barvy s počátku skoro černé, později tmavohnědé. Na trávnících Chrudimky v městském parku Pardubickém rostla r. 1887 zplaněle. 3. R. nachová (R. purpurea L.) — jest vytrvalý druh s listy vejčitě kopinatými, pilovitými, namnoze v křídlatý řapík staženými a s úbory velice sličnými, anyť obvodové květy barvy červené mají jazykovité, převislé koruny až přes dm dlouhé. Rod 28. Galinsoga malokvětá (Galinsoga2 parviflora Cav., Wiborgia acmella Roth., Franzosenkraut, Knopfkraut — obr. 678) jest jednoletá bylina s přímou, jednoduchou nebo častěji nahoře trojvidličnatě větvitou, 2—5 dm vysokou lodyhou a vstřícnými, kratičce řapíkatými, srdčitě vejčitými, nejhořeji pod- 1) Pojmenována tak Linnéem ku poctě jeho učitele, Ol. Rudbecka, professora botaniky v Upsale, zemřevšího r. 1740. 2) Nazvána tak dle M. Galinsogy, madridského lékaře. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |