Na této straně začíná článek o rostlině:
Pelyněk rakouský - Artemisia austriaca

vysokých, prutovitých, dole dřevnatých, nahoře úzkou hroznovitou latou zakončených lodyh. Listy jsou 2-3krát peřenodílné, o krátkých, čárkovitých, více méně odstálých, vespod neleskle bělavoplsťnatých úštech; na spodu řapíků bývají 2 ouška. V hořejší části lodyhy jsou však listy jednoduše peřenodílné, až konečně přecházejí v jednoduché, kopinaté, celokrajné listeny. Drobné, kulovaté úbory květní, sestavené v krátké, úžlabní, jednostranné hrozny, jsou nící jako u předcházejícího druhu. Mají přitiskle šedoplsťnaté zákrovy, lysé lůžko a obsahují kvítky sírožluté, vesměs plodné.

Celá rostlina aromaticky zapáchá, proto se jí dříve, zvláště ve starém Řecku, hojně užívalo v lékařství.

Roste na písčitých stráních, travnatých kopcích, mezích a okrajích lesů v sev. části širšího okolí pražského, středním a záp. Polabí, Teplicko-Žatecku, v střední a jižní části Moravy. Kvete až v srpnu a září.

6. Na několika místech v jižní Moravě, na př. v údolí Jihlavy u Ivančic, u Třebíče, u Strážnice, u Klobouk a snad také u Teplic a Litoměřic v Čechách vyskytuje se p. rakouský (A. austriaca Jacq. — obr. 670), předcházejícímu velice podobný a ve většině znacích s ním se shodující; má však čárkovité úkrojky hedvábitě bělošedě plstnatých, 2-3kráte peřenodílných listů delší a vzpřímené (nikoli odstálé) a silně vonné kvítky úborů špinavě žlutavé. Kromě toho bývají hořejší listy nepravidelně, skoro prstnatě děleny a nedělené listy (listeny) v latě čnějí daleko