Na této straně začíná článek o rostlině:
Kopretina bílá - Chrysanthemum leucanthemum [= Kopretina bílá - Leucanthemum vulgare]
Kopretina polní - Chrysanthemum segetum [= Zlateň osenní - Xanthophthalmum segetum]

1. Kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum¹ L., Massliebe - obr 654) vyhání z krátkého oddenku přímé, jednoduché nebo chudě rozvětvené, as ½ m vysoké, lysé lodyhy porostlé dole řapíkatými, kopisťovitými, hrubě zubatými, nahoře poloobjímavými, čárkovito-podlouhlými nebo klínovitými, na spodním kraji často stříhaně zubatými listy. Veliké úbory, rozvíjející se od června do srpna, sedí jednotlivě na konci lodyhy a větví. Mají střechovitý zákrov složen z šupinatých, na okraji suchomázdřitých listenů (b), polokulovité, bezplevné lůžko a na něm uvnitř (v terči) 400-500 obojakých kvítečků (F, F₁) s korunami trubkovitými, žlutými, na obvodě 13-21 kvítků pestíkových (F₂), s korunami jazykovitými, bílými, jež jsouce rovnovážně rozloženy vytvářejí úhledný paprsek. Černavé nažky s bílými podélnými žebry jsou bezkřídlé a na vrcholku bez chmýří i bez korunky; jenom trojhranné nažky na obvodě, vyvinuvší se z květů jazykovitých, jsou na vrcholku věnčeny blanitou obrubou neboli korunkou (z).

Opylení děje se způsobem normálním, jak vysvětleno ve znacích povšechných na str. 389.

Roste hojně na suchých lukách, na polích, zejména v jetelištích, i ve světlých hájích.

Lid zove ji obyčejně "svatojanským kvítím." Venkovské dívky trhají rády bílý paprsek úborů kvítek po kvítku, říkajíce při tom: "má" - „nemá", aby se dověděly, jsou-li milovány čili nic. Odtud říkají Němci kopretině též Orakelblume.

Pozn. Ve vých. Moravě (u Vsetína a Frenštátu) a v novější době i u Plzně byla pozorována odrůda více méně pýřitá až srstnatá — k. bílá srstnatá (Ch. leuc. hirsutum Form.).

2. K. polní (Ch. segetum L., Pinardia segetum Mönch. — obr. 655) jest bylina 1letá, s tenkým, vřetenovitým, světle hnědým kořenem, přímou, lysou, slabě větvitou, 3-6 dm jsou vysokou lodyhou a stříhaně zubatými až protisečnými listy, z nichž spodnější jsou podlouhlé a krátce řapíkaté, hořejší kopinaté a srdčitým spodem poloobjímavé. Úhledné úbory, spočívající na stopkách nahoře trochu ztloustlých, obsahují květy vesměs žluté: jak v terči tak v paprsku. Nažky jsou v terči přioblé a bezkřídlé (f), v paprsku 3hranné a křídlaté (f).

Rostouc roztroušeně po střední a vých. Evropě, vyskytuje se u nás na polích velmi pořídku a nahodile. Kvete současně s druhem předch.

¹) Slož. z řec. λευκός = bílý + άνθεμον = květina, vzhledem k bílým květům v paprsku.