Na této straně začíná článek o rostlině:
Prasetník kořenatý - Hypochoeris radicata
Prasetník lysý - Hypochoeris glabra
Prasetník blamatý - Hypochoeris maculata [= Prasetník plamatý - Hypochoeris maculata]

1. Prasetník kořenatý (Hypochoeris radicata L. - obr. 620) vyhání z krátkého, tlustého, jako ukousnutého oddenku růžici přízemních, klínovitě podlouhlých, kracovitých až chobotnatě zubatých, srstnatých listův a obyčejně několik bezlistých, až ½ m vysokých, většinou ve 2 jednoúborné, lysé větve vidličnatě rozvětvených, řidčeji 1úborných lodyh, které bývají pod úbory ztloustlé a řídce posázeny šupinovitými listeny. Dosti veliké úbory mají střechovitý zákrov složen z kopinatých, po celé ploše (i na konci) kalně zelených, na kýlu často hřebenitě štětinatých listenů, z nichž i vnitřní jsou kratší než obvodové květy. Jazykovité květy (F), počtem 50—100, jsou temně žluté, obvodové vně sivozelené. Nažky (f, f₁, f₂) jsou vesměs protáhlé v dlouhý zoban, věnčený 2řadým chmýřím, jehož vnější chlupy jsou sice jednoduché (f₁) vnitřní však pérovité, ale postranními vlásky dohromady nespletené. Lůžko úborové jest mezi květy plevnaté, čímž prasetníky ode všech podobných složnokvětých se odchylují.

Opylení děje se způsobem u složnokvětých obvyklým (str. 389).

Roste na lukách, pastvinách, mezích, průhonech a u cest. Kvete hlavně v červenci a srpnu.

Listy žerou rády ovce a vepři.

2. P. lysý (H. glabra L. - obr. 621) jest oproti předch. druhu bylina jednoletá, nanejvýš 3 dm vysoká, s kořenem tenkým, vřetenovitým nebo mrcasatým. Listy, směstnané do přízemní růžice, jsou klínovitě podlouhlé, kracovitě nebo častěji chobotnatě zubaté a obyčejně lysé, jen po kraji někdy brvité. Lodyhy, vyrůstající obyčejně u větším počtu z paždí přízemních listů, jsou jako u druhu předch. nahoře vidličnatě 2—víceúborné, řidčeji 1úborné, bezlisté, pouze pod větévkami a stopkami namnoze neztloustlým i posázeny šupinatými listeny. Drobné úbory mají zákrovy lysé a hladké, složené z listenů široce kopinatých, na konci osmahle hnědých, z nichž vnitřní, 2—3krát delší nežli přilehlé listeny vnější, jsou asi tak dlouhé jako obvodové, světle žluté květy. Obvodové nažky (f) bývají často bezzobanné, vnitřní jsou zobanité (f₁) a oboje mají chmýr 2řadý, stejné povahy jako u druhu předch.

Roste na písečnatých rolích, pastvinách a u cest v severnější polovině Čech, příbramských Brdech, Plzeňsku a Budějovicko-Třeboňsku, jakož i porůznu na Moravě a ve Slezsku. Kvete v týž čas jako předch.

3. P. blamatý (H. maculata L., Achyrophorus¹ maculatus Scop. - obr. 622) vyhání z vytrvalého oddenku růžici přízemních, podlouhle vejčitých, mělce chobotnatě zubatých, sytě zelených, na líci často špinavo-nachově skvrnitých,

¹) Viz pozn. ¹) na str. 460.