Na této straně začíná článek o rostlině:
Drchnička modrá - Anagallis coerulea [= Drchnička modrá - Anagallis foemina]
Drobýšek nejmenší - Centunculus minimus

runa opadávajíc přes čnělku jako manšeta přes ruku se přesmykuje, o bliznu se otírá, a nebyla-li dosud jiným způsobem opylena, jaksi dodatečně ji zúrodňuje.

Tyčinek je 5; nitky jejich jsou posázeny jemnými, šťavnatými chloupky (F, a), které nahrazují dle názoru některých biologů květům medové žlázky, an prý je některý hmyz rád vyssává.

Ze svrchního semeníku vyvinuje se tobolka (f), která dozravši otvírá se asi uprostřed obříznutě víčkem — nikoli chlopněmi, jak tomu je u všech rodů předchozích.

Jest obecnou plevelí na polích a rumištích. Kvete po celé léto. Místy ji nazývají kačením nebo žabím mýdlem, poněvadž rozemnuta ve vodě pění.

V některých krajinách (v Čechách zejména v rovině a pahorkatině polovice severní a v širším okolí pražském, na Moravě taktéž v rovině a pahorkatině, ve Slezsku v okolí Vidnavy) vyskytuje se odrůda s modrými, po kraji bezžláznými korunami a s kalichem kratším nežli koruna, kterou někteří mají za samostatný druh — d. modrá (A. coerulea Schreb.). Staří botanikové¹ považovali ji za »samičku« druhu předcházejícího, proto ji nazval Villars Anagallis femina,² kdežto drchničku červeně kvetoucí pojmenoval „samečkem" — A. mas¹.

Rod 10. Drobýšek nejmenší (Centunculus³ minimus L., Kleinling — obr. 54) jest drobounká, pouze 3—6 cm vysoká, obyčejně trsnatě větvitá, lysá, jednoletá bylinka se střídavými, kratičce řapíkatými až přisedlými, vejčitými, celokrajnými listy, v jejichž paždí sedí kratičce stopkaté, drobné kvítky (F) (zvíci malé špendlíkové hlavičky), mající hluboce 4dílný kalich a baňkovitě nadmutou, růžovou nebo bílou, nahoře 4cípou korunu, která jest mnohem kratší kalichu a zvadnuvši usychá na plodu (neopadává). Na spodu koruny jest pletivo ze šťavnatých buněk, které se lesknou na slunci jako stříbro a poskytují hmyzu chutné šťávy. Tyčinky jsou 4 a přirůstají v jícnu ke koruně. Výjimkou jsou květy též 5četné.

¹) V Matthiolově herbáři na př. čteme: »Kuřímor samice s květem modrým žene zpátkem zadní střevo, konečník do života; ale druhý kuřímor samec s květem červeným táhne a vyvodí jej ven ...«

²) Lat femina = žena; mas = sameček.

³) Jméno to vyskytuje se už u Plinia, znamenajíc nepatrnou bylinku; od latin. сento = klůcek, vzhledem k nepatrnosti této bylinky.