Na této straně začíná článek o rostlině:
Jestřábník krkonošský - Hieracium corconticum
Jestřábník draslavý - Hieracium asperulum
Jestřábník vrchlabský - Hieracium albinum [= Jestřábník labský - Hieracium albinum]
Jestřábník lichovrchlabský - Hieracium pseudalbinum [= Jestřábník licholabský - Hieracium pseudalbinum]

b) Lodyha má 4—8 listů a to většinou více méně objímavých; nejdolejší listy jsou v čas květu obyčejně již uschlé — 28.

24. a) Na zákrovech jsou kromě chlupů žláznatých též delší, dole černé, pak v bledý, lámavý vlásek povytažené štětinky - 25.

b) Na zákrovech jsou pouze kratší i delší chlupy žláznaté - 26.

25. a) Lodyha 4-5listá, doleji huňatá, hořeji roztroušeně chlupatá, ve květenství od hojných, namnoze delších chlupů žláznatá. Nečetné listy přízemní jsou podlouhlo-vejčité, v době kvetu již uschlé nebo ještě zachovalé. Lodyžní listy jsou podlouhlé nebo vejčité, tak jak přízemní vykrajovaně, na spodu často chobotnatě zubaté; dolejší listy, objímající silně lodyhu, jsou nad spodem houslovitě staženy, hořejší jsou poloobjímavé. Roste na travnatých stráních vysokých Krkonoš. — J. krkonošský (H. corconticum K. Knaf, H. juranum Autt. obr. 596).

b) Lodyha často až 6—7listá, dole mírně huňatá, hořeji velmi roztroušeně chlupatá, ve květenství jen od sporých, kratinkých chloupků trochu žláznatá. Listy přízemní v čas květu jsou obyčejně již uschlé; lodyžní podlouhle kopinaté listy jsou slaběji objímavé a po kraji namnoze jen zoubkaté. Roste tamtéž a kvete v týž čas jako předch. — J. draslavý (H. asperulum Freyn, H. juranum β elongatum Čel.).

26. a) Lodyha obyčej ně 3-2listá, k dolejšku dosti tlustá. Listy mdle zelené, přízemní jakož i spodní lodyžní s širším, křídlatým řapíkem, vejčité nebo vejčito-podlouhlé, na spodu čepele zaokrouhlené a pak chobotem v řapík skrojené, lodyžní pod prostředkem nejširší, prostředni v poloobjímavý spodek skrojené. Roste na stráních vysokých Krkonoš. Kvete v červenci a srpnu. - J. vrchlabský (H. albinum Fr.).

b) Lodyha 4-6listá, tenčí. Listy jasněji zelené, přízemní a nejdolejší lodyžní vejčito-podlouhlé až elliptičné, súžené znenáhla v úzce křídlatý řapík; lodyžní listy jsou v prostředku nejširší, druhý jest dlouze řapíkovitě súžen, hořejší jsou kratčeji súženy a slaběji přiobjímavé. Roste na Kiesberku a Kozích Hřbetech v Krkonoších, kde jej pozoroval r. 1883 dr. K. Vandas a před ním i jiní. Kvete v červenci a srpnu. — J. lichovrchlabský (H. pseudalbinum Uechtr. — 597).

27. a) Stopky úborové a černozelené zákrovy jsou posázeny černými, pouhému oku nápadnými, žláznatými chlupy — 28; (viz též 26).

b) Stopky úborové a načernalé až bledozelené zákrovy jsou buď zcela bezžlázné nebo posázeny tak malými, namnoze bledými žláznatými chloupky, že je možno viděti jen zvětšujícím sklem. — 31.