Na této straně začíná článek o rostlině:
Sedmikvítek obecný - Trientalis europaea [= Sedmikvítek evropský - Trientalis europaea]

Opylení protogynických květů děje se obyčejně geitonogamicky, anyť nitky tyčinek se prodlužují a ohýbají, tak že pyl z nich dopadá pak na blizny květů sousedních, níže položených.

Roste v bažinách, příkopech a na pokraji rybníků: v Čechách zejména v části východní a jižní, jakož i v horách Krušných, na Moravě v cípu jihozápadním, v okolí Olomouce, Zábřehu, Žďáru, ve Slezsku v okolí Bělska, Opavy i j.

Rod 8. Sedmikvítek¹ obecný (Trientalis² europaea L., Siebenstern — obr. 52) jest vytrvalá, 1—2 dm vysoká bylinka, vyhánějící z tenkého, plazivého oddenku jednoduché, lysé lodyhy, které mají na spodu místo listů šupiny, výše několik střídavých, malých lístkův a na vrcholku růžici nestejně velikých, podlouhle vejčitých listů zdánlivě celokrajných, pod lupou však velmi jemně zoubkovaných, z jejichž paždí vyrůstají v máji a červnu jeden nebo dva úhledné, dlouze stopkaté květy. Tyto mají obyčejně 7dílný kalich o čárkovitých uštech (F) a 7cípou, bílou, kolovitou, hvězdovitě rozloženou korunu, jejíž kopinaté cípy jsou až zcela na spodu spolu srostlé, tak že se zdá, jakoby koruna byla prostoplátečná. Někdy vyskytují se též květy se 6-9 ušty kališními a tolikýmiž cípy kor. Tyčinek jest tolik co plátků kor. a vyrůstají z jejich žlutého spodu. Kulatá tobolka (f, f₁) obsahuje pouze 2-5 semen a dozravši otvírá se 7 chlopněmi.

Roste v lesích, zvláště rašelinatých a na horních lukách v Krkonoších, horách Jizerských, horách Krušných, hornatině karlovarsko-tepelské, horní Šumavě a Brdech, jakož i v moravských Karpatech, česko-moravské vysočině, Jeseníku a v slezských Beskydách.

¹) Srovn. pol. siodmaczek.

²) Od lat. triens = třetina, snad vzhledem k tomu, že stopky květní jsou asi tak dlouhé jako třetina celé rostliny.