Na této straně začíná článek o rostlině:
Jestřábník vousatý - Hieracium barbatum [= Jestřábník hroznatý - Hieracium racemosum]

čitými až vejčito-kopinatými, po kraji namnoze brvitými, oddáleně hrubě až stříhaně zubatými, tuhými, tmavozelenými, obyčejně po obou stranách lysými listy; za to však rozetka listů přízemních jako u druhů následujících chybí a také na nejspodnější části lodyhy bývají listy v době květu už uschlé. Přitloustlá, přímá, zřetelně pruhovaná, dole, někdy i výše huňato-srstnatá lodyha rozvětvuje se nahoře v chocholičnatou latu dosti velikých, žlutokvětých úborů, jejichž tmavozelené, sušením černající, lysé nebo na střední čáře řídce štětinkaté, bezžlázné, přilehlé listeny zákrovní sestupují až na ztloustlé, nahoře plsťnaté, ale ovšem též bezžlázné stopky. Kraj zlatožlutých korun je lysý jako u druhu předch., čnělky jsou tmavé a zralé nažky skoro černé.

Roste dosti hojně v suchých lesích a na keřnatých stráních v několika odrůdách. Kvete od srpna do října.

19. J. vousatý (H. barbatum Tausch — obr. 576) podobá se přímou, po celé délce listnatou lodyhou druhu předch., má však zákrovy světle travozelené a vnitřní lístky jejich bledé. Listy spodní jsou podlouhlé, znenáhla v řapík súžené, hořejší vejčito-kopinaté, súženým spodem přisedlé až poloobjímavé, nejhořejší značně zmenšené, vejčité, dlouze zakončité; všecky pak jsou obyčejně tenké, temněji zelené, po kraji oddáleně zoubkaté a brvité, na líci lysé, vespod na hlavním nervu a řapících více méně huňato-srstnaté. Lodyha, přes ½ m vysoká, podél pruhovaná, jest více méně od bělavých, trochu křehkých, odstálých chlupů srstnatá až huňatá a na vrcholku rozvětvena v hroznovitou nebo chocholičnatou latu prostředně velikých úborů. Větve květenství, vyrůstající z paždí nejhořejších, zmenšených listů, jsou jednoúborné, někdy také 2-3úborné. Květy mají světle zlatožluté, na okraji lysé koruny a načernalé čnělky. Nažky jsou posléze bledohnědé.

Roste ve světlých křovích, v mýtinách, na pokraji lesů a vedle lesních cest porůznu po vší Moravě, až na nízká předhoří. V Čechách byl pozorován v lese u Potštýna (poprvé r. 1882 od dra. Fr. Sitenského), na několika místech v horách Krušných i j.; ve Slezsku je na př. hojný v Pohořském lese u Oder. Kvete v srpnu a září.

Pozn. V jižní Moravě, zejména v okolí Klobouk, v údolí Oslavy u Náměšti, v údolí Dyje u Znojma i j. roste porůznu odrůda, jejíž větší, řapíkaté listy bývají