Na této straně začíná článek o rostlině:
Písečnatka nízká - Arnoseria pusilla [= Písečnatka nejmenší - Arnoseris minima]
Škarda (rod) - Crepis

½ m vysokou, listnatou, dole jednoduchou, pýřitou až srstnatou, nahoře větevnatou lodyhou. Listy jsou většinou vejčité, po kraji vykrajovaně zubaté a více méně pýřité; nejdolejší listy bývají však lýrovitě peřenoklané, s velikým konečným uštem, nejhořejší kopinaté, oddáleně zubaté. Drobné úbory (Ú) mají jednořadý, 8-10listenný, lysý zákrov (vnější řada listenů jest totiž zakrnělá), nahé lůžko a citronově žluté jazykovité květy (F) v počtu 8-17, z nichž vyvinují se smačknuté, žebernaté nažky (f) bez zobanu i bez chmýří, vroubené na vrcholku pouze nezřetelným, tupým krajem kališním.

Rozvíjejíce se v červenci a srpnu v časných hodinách ranních, úbory květní zavírají se již před polednem jako u kozí brady. Také na noc a přeď deštěm se úbory zavírají za touže příčinou jako u rodu předch. Způsob opylení je týž jako u čekanky (str. 398).

Roste na nevzdělávané půdě a v houštinách. Mladých listů požívají prý v Turecku jako salátu.

Pozn. U Potštýna ve vých. Čechách byla pozorována odrůda k. chlupatá (L. comm. β hirsuta Peterm., L. pubescens Bernh.), mající velice statnou, tuhou, hranato-rýhovanou, nahoře žláznatě chlupatou lodyhu, listy i hořejší ještě z části lýrovité a bohaté, směstnané květenství složené z úborů krátce stopkatých.

Rod 3. Písečnatka nízká (Arnoseris¹pusilla² Gärtn., A. minima Link, Hyoseris³ minima L., Lammkraut — obr. 545) jest drobná, nanejvýš 2 dm vysoká, jednoletá bylinka vyhánějící z přízemní růžice podlouhle kopisťovitých, zpředu vykrajovaně zubatých listů jednu nebo několik přímých, dole bezlistých, namnoze červenohnědě zbarvených, nahoře listenatých, 1—3úborných lodyh. Drobné úbory, spočívající na kyjovitě ztloustlých, dutých stopkách, mají vnější řadu listenů zakrnělou, vnitřní složenu z 16-18 vejčitě kopinatých, na hřbetě blanovitým kýlem opatřených, prostých (spolu nesrostlých) listenů (b), které se za plodů obloukovitě svírají dohromady. Bledožluté květy (F), sedící na nahém lůžku v počtu 20—35, jsou vesměs jazykovité a dospívají v 5hranné nažky (f), jež nemajíce ani zobánku ani chmýří, jsou na vrcholku věnčeny ostrým kališním okrajem.

V dopoledních hodinách se rozvírajíce, úbory okolo 2. hodiny odpolední opět se zavírají. Opylení jest normální (viz str. 380).

Roste porůznu na písečnatých rolích v nížině polabské, Krkonoších, horách Jizerských, poříčí Ploučnice, horách Krušných, hornatině křivoklátsko-berounské, Plzeňsku, Budějovicko-Třeboňsku a Krumlovsku; na Moravě zvláště v jihozápadní části, ve vysočině českomoravské (v okolí Žďáru), v okolí Šumberka a Nov. Jičína; ve Slezsku kolem Opavy, Těšína, Vidnavy i j. Kvete v měsících letních.

Rod 4. Škarda⁴ (Crepis⁵, Grundfeste, Pippau) má oblé (nesmačknuté) nažky ku konci nepatrně ztenčené nebo povytáhlé v tenký,

1 ) Slož. z řec. άρήν, άρνός = jehně + αέρις = salát, tedy tolik co ovčí salát.

2 ) Lat pusillus = malinký.

3 ) Slož. z řec. ύς = prase + σερις = salát, tedy tolik co prasečí salát.

4 ) Souvisí s rusk. скерда; pol. slove pąpava, chorv. pupavica.

5 ) Z řec. κρηπίς = střevíc, podešev, vzhledem prý k přízemním listům.