prašníkové nebo obojaké, ale jalové. Náleží sem pouze rod měsíček (Calendula).

2. Srpkovité (Serratuleae) - mají lůžko úborové mezi květy bez tuhých plev, nažky lysé (neb jen spoře chlupaté) a chlupy 2—víceřadého chmýří volné, dole v kroužek nesrostlé; zřídka jsou nažky bez chmýří. Obsahují 6 rodů: srpek (Serratula) a sinokvět (Jurinea), s listeny zákrovními bez ostnův i bez přívěsků; lopuch (Lappa), chrpu (Centaurea), světlici (Carthamus) a benedykt (Cnicus), s listeny zákrovními, zakončenými buď háčkem nebo ostnem nebo suchomázdřitým přívěskem.

3. Bodlákovité (Carduineae) - shodují se s podčeledi předcház., ale chlupy chmýří jsou dole srostlé v kroužek, kterýmž od nažky posléze v celku opadávají. Náleží sem 4 rody: bodlák (Carduus), pcháč (Cirsium) a ostropestřec (Silybum), s lůžkem štětinatým; ostropes (Onopordon), s lůžkem bez štětin, ale ovšem s hlubšími důlky, jejichž kraje jsou třepenitě zubaté.

4. Pupavovité (Carlineae) - mají oproti všem podčeledím přecházejícím mezi květy tuhé plevy a nažky huňaté. Obsahují 2 rody: pupavu (Carlina), s květy vesměs obojakými, a suchokvět (Xeranthemum), s květy na obvodě pestíkovými, neplodnými, uprostřed obojakými, plodnými.

5. Bělotrnovité (Echinopsideae) - liší se ode všech složnokvětých tím, že každý kvítek jejich jest na spodu objat zvláštním střechovitým zákrovečkem, tak že může býti považován za samostatný (jednokvětý) úbor. Tím činí tato podčeleď