Na této straně začíná článek o rostlině:
Chrastavec lesní - Trichera silvatica [= Chrastavec lesní - Knautia maxima]

dozrály a vypylivše se stranou ustoupily, vynikne čnělka z trubky korunní a blizna její zaujme asi to místo, které dříve zaujímaly prašníky. Jest tudíž celé květenství v první době ve stadiu čistě prašníkovém, později ve stadiu čistě pestíkovém.

Vedle rostlin s květy obojakými, vyskytují se též rostliny s květy pestíkovými, v nichž tyčinky více méně zakrněly.

Roste hojně na polích, mezích a suchých, světlých místech lesních.

Pozn. Místy vyskytuje se odrůda s listy vesměs celými, podlouhle kopinatými, jen po kraji oddáleně zubatými — ch. celolistý (S. integrifolia G.Meyer).

2. Ch. lesní (T. silvatica Schrad., Scabiosa silv. L. - obr. 531) podobá se velice ch. polnímu, má však stejnoměrně listnaté lodyhy k loňskému oddenku většinou postranní, vejčitě kopinaté až podlouhlé, dlouze zakončité, měkké listy lodyžní vždy nedělené, po kraji vroubkovaně pilovité, řidčeji trochu stříhané a úbory květní polokulovité. Květy (F) mají kraj kališní větší, ploštější, namnoze 12paprskový a koruny lilákové, zřídka bílé.

Roste v horních lesích, zejména v Krkonoších, horách Jizerských, Orličných, Kladských i jejich předhořích, v hornatině doupovsko-tepelské, příbramských Brdech, Šumavě a vysočině českomoravské, jakož i v střední, jižní a východní části Moravy a u Oder ve Slezsku. Kvete jako předch. v měsících letních.

Pozn. V chladnějších polohách (na př. v Šumavě a hornatině doupovsko-tepelské) vyskytuje se odrůda s květy tmavočerveně nebo modře fialovými — ch. štětkolistý (T. dipsacifolia Nym.). Týž má na spodu lodyhy četné listy, které však za květu bývají většinou již uschlé, a lodyhy jeho vyrůstají vždy z konce loňského oddenku jako u ch. polního.