Na této straně začíná článek o rostlině:
Pochybek největší - Androsace maxima
Žebratka bahenní - Hottonia palustris

4. V jižní Moravě u Ivančic (vých. konec předměstí kounického, Šibeničník, Nová hora) a v údolí Hradnickém u Znojma vyskytuje se na výslunných, kamenitých straních, na úhorech a po krajích poIi p. největší (A. maxima L., Ackerprimel — obr. 42), který od druhů předch. hlavně tím se liší, že má nejen přízemní listy, nýbrž i obalné listeny vejčité, obyčejně zubaté, stvoly pýřité a stopky květní za květu jen asi zdéli, po odkvetení nejvýše 2krát delší listenů. Ušty kališní jsou delší nežli bílá nebo načervenalá koruna a později se značně zveličují, tak že se podobají lupínkům a to tím spíše, poněvadž bývají často po kraji pilovité. Lodyha a listy bývají někdy zbarveny do fialova anthokyanem za touže asi příčinou, jak uvedeno u bramboříku (str. 39). Vzrůstu byliny, záhy na jaře rozkvétající, jest to zajisté velice prospěšno.

Kvete jako poch. dlouhostopečný již v dubnu a květnu.

Rod 3. Žebratka ¹ bahenní neboli vodní žebříček (Hottonia² palustris L., Sumpfprimel, Wasserfeder — obr. 43) plazí se článkovaným, rozvětveným oddenkem v bahně a vyhání z něho květonosné stvoly, které v době květu, jsouce uvnitř naplněny vzduchem, stojí přímo nad vodou, po odkvetení však, vypouštějíce vzduch, ponořují se pod vodu. Listy jsou ponořeny ve vodě; jsou hřebínkatě zpeřeně děleny a buď do přeslenů sestaveny nebo vstříčné.

Hřebínkovitý tvar listů jest rostlině zvláště proto ku prospěchu, že takto stýká se s vodou, ze které přijímá potravu i sluneční paprsky, větší plochou a při tom na druhé straně netrpí tolik nárazy pohybující se vody.

Úhledné květy (F) stojí po 2-6 v 3-4 oddálených přeslenech, vytvářejících dohromady květenství hroznovité. Mají 5dílný kalich, 5cípou, nálevkovitou, bílou nebo narůžovělou, v ústí žlutou, úhlednou korunu, která snadno opadává, 5 tyčinek a svrchní semeník s rovnou čnělkou. Plod jest tobolka (f), pukající podélně 5 chlopněmi, které j sou však nahoře i dole spojeny.

Roste ve vodních tůních a v příkopech východ. a střed. Polabí, v Jičínsko-Boleslavsku, v poříčí Ploučnice, v horách Krušných, jakož i v poříčí střední Otavy a v Budějovicko-Třeboňsku; na Moravě v poříčí Moravy od Litovle až po Hodonín; ve Slezsku u Opavy, Vidnavy i j. Kvete od máje až na konec léta.

Jako prvosenky vyskytují se i žebratky s dvojími květy: některé mají tyčinky o dlouhých nitkách, vetknuté na okraji jícnu korunního, tak že 7. kor. vyčnívají,

¹) Pojmenována tak vzhledem ke tvaru listův.

²) Ku poctě slavného botanika Petra Hottona, který žil v 17. století v Leidenách.