Na této straně začíná článek o rostlině:
Bračka rolní - Sherardia arvensis
Mařina barvířská - Rubia tinctorum [= Mořena barvířská - Rubia tinctorum]

Roste pořídku a nestále jako polní plevel nejraději na vápenitých a hlinitých půdách v širším okolí pražském a západním Polabí, jakož i roztroušeně po Moravě. Kvete v měsících letních.

Bývá často zaměňována s bračkou, od níž však hlavně tím se liší, že má lodyhu vždy přímou, listy bezhroté, květy modré (nikoli lilákové) a plody vytrvalým kalichem nevěnčené.

Rod 3. Bračka¹ rolní (Sherardia² arvensis L., Acker-Sherardie -obr. 499) jest jednoletá, útlá, 1—2 dm vysoká bylinka s poléhavou nebo vystoupavou, na hranách drsnou, hned od spodu větevnatou lodyhou a kopinatými, po krajích draslavými listy, jež sestaveny jsou do 5—7četných přeslenů; dolejší listy jsou však kopisťovité a stojí v přeslenech 4četných. Drobné kvítky (F, F₁) jsou směstnány na koncích větví v malé svazečkovité vrcholíčky podepřené přeslínky listenů, které se podobají listům ostatním; na spodu bývají tyto listeny, květenství daleko přesahující, spolu srostlé. Spodní semeník jest oproti ostatním rodům rostlin mařinovitých věnčen zřetelným, nejčastěji 6zubým kalichem (k). Koruna jest nálevkovitá, o dlouhé trubce a 4cípém okraji, barvy lilákové, zřídka bílé. Plod jest vejčitá dvojnažka (f₁) s vytrvalým kalichem (f).

Opylení obstarávají hlavně drobní motýlové, kteří dlouhým, tenkým sosákem mohou se dostati na dno květu k medovině. Poněvadž však prašníky stojí ve stejné výšce s bliznami a s nimi současně dozrávají, jest také opylení pylem vlastním rozšířeno a účinno. Vedle květů dokonale obojakých vyskytují se též květy pestíkové, o něco menší a to buď na téže rostlině nebo na rostlinách zvláštních.

Jest velice obyčejnou plevelí na polích, úhorech a pustých místech. Kvete od máje až do září.

Kořen obsahuje červené barvivo.

Rod 4. Mařina³ barvířská (Rubia⁴ tinctorum L., Färberröthe, Krapp — obr. 500) vyhání z plazivého oddenku červené kořeny a poléhavé nebo vystoupavé, 4hranné, větvité lodyhy, které jsou na hranách posázeny háčkovitými ostny. Kopinaté nebo elliptické, tuhé, na okraji a hřbetním nervu silně draslavé

1 ) Snad místo vračka, od stsl. vračiti = léčiti, tedy tolik jako bylina léčivá, což by se ovšem mohlo vztahovati na nějakou jinou rostlinu, ale bylo později na tuto neprávem přeneseno.

2 ) Dle angl. cestovatele a botanika Vil. Sherard-a, zemřevšího r. 1728.

3 ) Pol. marzana, rus марена.

4 ) Od lat. rubus = červený.