Na této straně začíná článek o rostlině:
Mařinovité - Rubiaceae [= Mořenovité - Rubiaceae]

Řád XXVII. Mařinovité (Rubiaceae)

jsou byliny většinou vytrvalé, nejčastěji se čtyřhrannými lodyhami a jednoduchými listy sestavenými do přeslenů. V každém přeslenu dlužno však s morfologického stanoviska pouze 2 listy považovati za listy pravé, ostatní jsou palisty, které převzavše na sebe funkce listů pravých, v takových rozměrech se vyvinuly, že jich od listů nelze ani rozeznati.

Důvod, jenž káže, abychom z celého přeslenu jen 2 listy za pravé listy uznávali, leží v té okolnosti, že postranní větve a květy vyrůstají v paždích vždy pouze dvou vstřícných listů z celého přeslenu; v paždích ostatních listů nikdy nové osy nevznikají, zrovna tak jako nikde v rostlinstvu nevznikají nové osy v paždích palistů. Nejsou tudíž zdánlivé přesleny nic jiného nežli dva vstřícné listy s velice vyvinutými palisty.

Jsou-li přesleny 6četné, jako na obr. 476 A, jsou oba palisty p, p náležející k listům l, jakož i palisty p₁, p₁ náležející k listům l₁ volné a nerozeklané. Jsou-li však přesleny 4četné, jako na obr. 476 Β, dlužno za to míti, že vždy dva sousední palisty spolu nerozeznatelně srostly. Abychom si vysvětlili přesleny vícelisté, máme za to, že buď všecky nebo jen některé palisty rozdělily se až ke spodu ve 2—3 díly.

Drobné, obyčejně velice četné kvítky jsou sestaveny nejčastěji do lat složených z vidlanů, jejichž osy přecházejí posléze v šroubele. Stavba jejich připomíná v mnohém stavbu květů rostlin okoličnatých. Spodní, 2pouzdrý semeník obsahuje totiž v každém pouzdře jediné vajíčko (obr. 478) a jsa tvořen dvěma plodolisty, nese na vrcholku 2 čnělky; kalich jest zakrnělý nebo se ani vůbec nevyvinuje (— jen u bračky je zřetelně vyvinut); koruna jest pravidelná, ovšem srostloplátečná, 4—5cípá, v poupěti chlopnitá; tyčinky vrostlé do koruny, v počtu 4—5, mají prašníky introrsní. Plod jest dvojnažka buď suchá nebo (u mařiny) poněkud zdužnatělá, připomínajíc peckovici.

Z naší květeny náležejí sem 4 rody: