Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 339:
Na této straně začíná článek o rostlině:
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Rod 4. Kalina1, tušalaj (Viburnum2, Schneeball) liší se od bezu hlavně svrchním okrajem kališním a 1-semennými peckovicemi. Roste u nás ve 2 druzích: 1. Kalina obecná (Viburnum opulus3 L. - obr. 466) jest keř mající nejen listy, nýbrž i mladé větve vstřícné. Na spodu řapíků bývají často palistovité, úzké výrostky a na řapících červenavé medové žlázky, které prý k sobě lákají mravence a ti pak chrání listů před jiným škodlivým hmyzem a jeho larvami. Čepele listů jsou asi do ⅓—½ rozděleny ve 3 nebo 5 laloků po kraji zubatých, na konci protažených, po nichž se dobře svádí dešťová voda s povrchu listového, aby transpirace netrpěla (srovn. s listy javoru na str. 310. ve sv. II.). Květy, rozvíjející se v máji a červnu, jsou na koncích větví sestaveny do plochých vrcholíků. Jsou dvojího druhu: jiné na obvodě a jiné uvnitř květenství. Na obvodě jsou jalové, nemajíce pestíku ani tyčinek, za to však veliké, kolovité, 5cípé, bílé koruny; úkolem jejich jest zvyšovali nápadnost celého květenství, které 1) »Jméno své má, že bobule spodkem počišťují.« (Presl.: Rostlinář). Vyskytuje se v ostatních řečech slovanských. 2) Název viburnum (viere = víti, plésti) hodí se vzhledem k prutovitým větvím pouze na tušalaj. 3) Opulus nazývali staří Římané naši babyku; bylo přeneseno na kalinu, poněvadž má listy poněkud listům babykovým podobné. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |