Na této straně začíná článek o rostlině:
Hořcovité - Gentianeae [= Hořcovité - Gentianaceae]
Hořec (rod) - Gentiana

Řád XX. Hořcovité (Gentianeae)

jsou lysé byliny většinou se vstřícnými, celokrajnými listy a pravidelnými, 5četnými (někdy též 4-7četnými), srostloplátečnými květy sestavenými nejčastěji do hroznů nebo do vidlanů, jejichž poslední osy přecházívají ve vijany. Tyčinky, počtem obyčejně 5, střídají se s cípy korunními a svrchní, dvěma plodolisty tvořený semeník (obr. 366) dozrává v mnohosemennou, 1pouzdrou nebo neúplně dvoupouzdrou tobolku s nástěnnými semenicemi. Skoro všecky obsahují hořké látky.

Patří k nim z naší květeny 5 rodů: hořec (Gentiana), zeměžluč (Erythraea) a kropenáč (Swertia) s listy vstřícnými a ušty korunními v poupěti zkroucenými; plavín (Limnanthemum) a vachta (Menyanthes) s listy střídavými a ušty korunními v poupěti chlopnitými.

Přehled rodů jest takový:

Rod 1. Hořec¹ (Gentiana,² Enzian) má ušty korunní v poupěti zkroucené, prašníky i po vypylení rovné a tobolky 1pouzdré. Vyskytuje se u nás ve dvanácti druzích, z nichž některé, jsouce sobě značně podobny, dosti nesnadno se určují.

¹) Dle hořké chuti některých druhů. I v jiných řečech slovan. dle této vlastnosti pojmenován, na př. rus. горецъ, горечавка, pol. gorycz, goryczka, chorv. goreč, gorčica atd.

²) Dle Plinia nazván tímto jménem (řec. γεντιανή) hořec žlutý ku poctě illyrského krále Geutia, který prý tuto bylinu odporučoval proti moru.