Na této straně začíná článek o rostlině:
Kolomie velkokvětá - Collomia grandiflora [= Slizatka velkokvětá - Collomia grandiflora]

pak na blizny starších květů, jichž vždy dříve se dotýkají nežli prašníků, poněvadž prašníky daleko přerůstají. Dle Kernera jest ku konci doby květní možná též autogamie, anyť květy ohnutím stopek zaujmou takovou polohu, že blizny leží zrovna pod prašníky, tak že pyl se na ně může vysypávati. -Také na večer a před deštěm ohýbají se poněkud stopky květní dolů, aby vyčnívající prašníky a blizny netrpěly rosou ani deštěm.

Náležejíc květeně alpské, jirnice pěstuje se u nás, zvláště v hornatějších krajinách často pro okrasu v zahrádkách. Mnohdy vyskytuje se též zplaněle v křovištích a na vlhkých lukách; tak pozorována byla na některých místech pod Šumavou (na př. u Frimburku), v Krkonoších a v poříčí Ploučnice; u Vsetína a Osvětiman (v okrese kyjovském) na Moravě zdá se býti zdomácnělou.

Druhdy užívalo se jí (hlavně na Rusi) v lékařství.

Rod 2. Kolomie¹ velkokvětá (Collomia¹ grandiflora Dougl., die Kollomie, Schleimsame — obr. 312) jest jednoletá bylina as ½ m vysoká, s přímou, tuhou, obyčejně větevnatou, nahoře žláznatě chlupatou lodyhou a úzce kopinatými, celokrajnými nebo jen spoře zubatými listy. Květy, rozvíjející se hlavně v červenci a srpnu, jsou nahloučeny na konci lodyhy a větví v plochých strboulech. Mají 5klaný kalich a nálevkovitou, 5cípou korunu (F) s dlouhou trubkou, barvy nejprve žlutavé, pak načervenalé. Tyčinky jsou dlouhými nitkami vrostlé do trubky korunní. Ze svrchního, vejčitého semeníku, který má dlouhou, jednoduchou čnělku, dozrává trojpouzdrá tobolka obsahující v každém pouzdře po jednom nebo po dvou semenech. Dozravši tobolka poltí se za parných hodin poledních prudce ve tři chlopně a odmršťuje při tom chlopně i semena daleko od rostliny.

Zajímavo, že se vyvinují - u nás snad následkem nedostatku způsobilého hmyzu, který by přenášel pyl - zvláště u rostlin na suchých, písčitých místech květy kleistogamické, s drobnými, v kalichu ukrytými, nikdy se nerozvíje-

¹) Od řec. κόλλα = lep, poněvadž slupky semen obsahují rosol.