Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 21:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
ohrnutý okraj. — Ojínění pochází od jemné vrstvičky vosku, a má za účel chrániti průduchy, aby k nim nelnula voda (rosa) a tím transpiraci se nepřekáželo. Úhledné, nící květy (F) vyrůstají z konců větví na dlouhých, růžových stopkách v chudých chocholících. Mají 5dílný, růžově zbarvený kalich a vejčitě zvonkovitou, opadavou, bledě růžovou korunu, asi 5krát delší kalicha, rozeklánu na okraji v 5 ohrnutých zubů. Tyčinky (a), jichž jest 10, mají na hřbetě prašníků po 2 štětinovitých výrostcích a otvírají se na vrcholku děrami. Tobolka, ze svrchního semeníku se vyvinující, jest 5pouzdrá, mnohosemenná a otvírá se pouzdrosečně 5 chlopněmi. Opylení děje se s počátku jako u vřesu obecného pylem cizím, jejž přenáší hmyz, vyssávající ze dna květů medovinu, později však též autogamicky, anť pyl v převislých květech vysypává se na bliznu. Patříc květeně severní, roste na horských rašelinách v Krkonoších, horách Jizerských, horách Krušných, hornaté krajině karlovarsko-tepelské, horní Šumavě, jakož i v poříčí Chrudimky, horní Sázavy a v Jindřichohradecku; na Moravě zvláště v Jeseníku, vzácněji v Českomoravské vysočině, ve Slezsku v Jeseníku a Beskydách. Kvete obyčejně dvakráte do roka: na jaře (v máji a červnu) a pak opět koncem léta (v srpnu a září). Hodí se za okrasnou rostlinu do zahrad a také se jako taková ještě s jinými druhy, na př. se severoamerickou k. nádhernou (A. speciosa Michs.) pěstuje. 4. Medvědice1 lékařská neboli tolokněnka2 (Arctostaphylos1 officinalis Wimm., Arbutus3 uva ursi4 L., Bärentraube — obr. 23) jest položený, větevnatý, nízký kříček se střídavými, podlouhle opak vejčitými a v řapík súženými, celokrajnými, kožovitými, síťkovaně žilnatými, vytrvalými listy a úhlednými, krátce stopkatými kvítky (F) v chudých, převislých, konečných hroznech, jež rozvíjejí se v máji a červnu. Kalich jest 5dílný, zelený, koruna baňkovitá, bílá, na okraji rozeklána v 5 ohrnutých, růžových zubů a uvnitř zarostlá chlupy, které zamezují drobnému hmyzu přístup k medovině, ukryté na spodu semeníka v 10 prohlubinkách podplodního terče. Po odkvetení koruna opadává. Tyčinek (a) jest 10; prašníky jejich mají na hřbetě růžkaté přívěsky, které při opylení hmyzem hrají stejnou úlohu jako u vřesu obecného (str. 19.) Ze svrchního semeníku, sedícího na podplodním terči, vyvinuje se kulatá, červená peckovice (f) o 5 jednosemenných pecičkách. Náležejíc květeně Evropy severnější, roste na lesnatých, vřesovitých chlumech v poříčí Ploučnice, severního Labe a v českém Středohoří; ve Slezsku byla pozorována u Bučkovic blíže Bělska. 1) Slož. z řec. άρκτος = medvěd, + σταφυλή = hrozen, poněvadž moučnaté bobule prý rádi žerou medvědi. 2) Dle rus. толокнянка. 3) Slož. nejspíše z celt. ar = drsný + butur = keř, vzhledem k trpké chuti listu a plodů. 4) Lat. uva ursi = hrozen medvědí. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |