Na této straně začíná článek o rostlině:
Prlina rolní - Lycopsis arvensis
Brutnák obecný - Borrago officinalis [= Brutnák lékařský - Borago officinalis]

Rod 3. Prlina¹ rolní (Lycopsis² arvensis L., Krummhals — obr. 279) jest bylina 1—2letá, s vřetenovitým kořenem, posázena všecka tuhými, odstálými, bělavými štětinkami, tak že pasoucí se zvířata většinou se jí vyhýbají. Jednoduchá nebo nahoře rozvětvená, 2-3 dm vysoká lodyha má střídavé, podlouhle kopinaté, tupé listy s oddáleně zubatým nebo skoro celým, trochu vlnitě zprohýbaným okrajem, které v horní části lodyhy jsou poloobjímavé, v dolní části však prostě přisedlé, v řapík súžené. Květy, objevující se hlavně v měsících letních, jsou sestaveny v listnatých vijanech. Mají 5dílný kalich (k) a blankytně modrou, nálevkovitou korunu (c, c₁) se šikmým, nestejně pěticípým okrajem a prohnutou, bělavou trubkou, jejíž ústí jest uzavřeno proti dešti a nepovolanému hmyzu pěti bílými, chlupatými hrboulky (h). Tyčinky vězí hluboko v trubce korunní, jsouce k ní přirostlé. Tvrdky (p, z, z₁) jsou volné (ke čnělce nepřirostlé) a na dolejšku vyduté, tedy téže povahy jako u rodů předch.

Opylení xenogamií i autogamií jest téhož způsobu, jak vysvětlen byl u pilátu na předch. str.

Roste nejraději jako plevel na písečnatých polích, úhorech, mezích a rumištích.

Rod 4. Brutnák³ obecný neboli burák³ (Borrago⁴ officinalis⁵ L., Boretsch — obr. 280) vyhání z 1letého kořene silnou, 3—8 dm vysokou, štětinatě srstnatou lodyhu, která se rozvětvuje v několik větví zakončených chudokvětými, dlouze stopkatými vijany. Listy spodní jsou vejčité a řapíkaté, hořejší vejčitě podlouhlé a poloobjímavé, oboje však svraskalé a drsně štětinaté. Úhledné, nící, protandrické květy (F), rozvíjející se v letních měsících, mají hluboce 5dílný kalich (k), který před rozvitím i po odkvetení se zavírá, kolovitě 5cípou, modrou (zřídka bílou) korunu (c), jejíž ústí je opatřeno 5 krátkými, vykrojenými hrboulky (h), a 5 tyčinek (a), jejichž krátké, tlusté nitky jsou rozeklány ve 2 ramena; vnější rameno (m) jest jalové, vnitřní nese načernalý prašník. Prašníky jsou skloněny v kužel, jenž jednak chrání medoviny na dně květu před nepovolanými hosty, jednak činí květ ještě nápadnějším.

O jalová ramena prašníků zachycuje se hmyz hledající ve květě medovinu, následkem čehož se kužel prašníků uvolní a pyl sype se hmyzu na hlavu a spodinu těla. Aby se zamezilo opylení pylem vlastním, stává se blizna schopnou

¹) Prliti (jehož dosud užívá se v srbštině a bulharštině) znamená tolik jako páliti. Chorv. prlje, prliсa = kopřiva.

²) Slož. z řec. λύκος = vlk + όψον = zelenina, tedy tolik jako vlčí zelí.

³) Burák, pol. borag, rus. бурачникъ chorv. buražina, brutnika, jest utvořeno dle lat. borrago.

⁴) Nejspíše od lat. borra = krátká tuhá srst, vzhledem k štětinkaté lodyze. Někteří odvozují též od řec. βορά = potrava, píce, píšíce ovšem borago nikoli borrago.

⁵) Lat. officinalis = lékařský.