Na této straně začíná článek o rostlině:
Rozmarina lékařská - Rosmarinus officinalis [= Rozmarýna lékařská - Rosmarinus officinalis]

dvoupyskou korunu, jejíž horní pysk jest 4laločný, dolní jednoduchý. Dvojmocné tyčinky (c) spočívají na dolním pysku, ohýbajíce se mírným obloukem nahoru; kratší z nich mají na spodní části nitek vláknitý přívěsek. Po vypylení se prašníky rozšiřují v okrouhlý terč.

Co do opylení liší se bazalka ode všech ostatních rodů rostlin pyskatých. Nevysypáváť se pyl ze zralých prašníků hmyzu na svrchní stranu těla, nýbrž otírá se mu na břicho a nohy, jak tomu bývá u rostlin motýlokvětých.

Náležejíc květeně jihoasijské, pěstuje se u nás v několika odrůdách zhusta v kuchyňských zahrádkách, květnicích i v květináčích. Vonných listů užívá se zvláště do omáček. Dříve se jich užívalo též v lékařství. Do Evropy dostala se z Vých. Indie v polovici 16. století.

6. Rozmarina¹ lékařská (Rosmarinus¹ officinalis L., Rosmarin - obr. 267) jest vždyzelený křík s prutovitými větvemi a přisedlými, čárkovitými, kožovitými listy, které jsou po kraji ohrnuty, na líci temnozelené, trochu lesklé, na rubu však běloplsťnaté. Květy (F, F₁) vyrůstají z úžlabí listů ve stopkatých, listenatých vidlanech. Mají 2pyský kalich, tlamatou, lilákovou nebo bledomodrou korunu a pouze 2 tyčinky připomínající stavbou svojí poněkud tyčinky šalvěje lékařské (str. 177).

Roste planě v jižní Evropě, zejména v Italii a Řecku, zplaněle již také v jižním Tyrolsku. Sází se hojně v květináčích, neboť větévek užívá se při rozmanitých slavnostech; zejména se jimi ozdobují svatebčané. Jestiť rozmarina vedle růže a fialky jakožto symbol věrné lásky nejoblíbenější květinou milenců. Z hořkých listů, jichž užívalo se druhdy v lékařství, připravuje se „rosmarinový" olej.

Dle Kneippa podporuje rozmarinové thé trávení.

¹) Slož. z řec. ρώψ = nízký křík + μύρινος = vonný. — Jiní odvozují však od lat. ros = rosa + marinus = mořský, poněvadž se jí prý dobře daří na mořském pobřeží.