Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 3, strana 174:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
2. Š. lesní neboli ladní (S. silvestris L., S. nemorosa Rchb. — obr. 234) liší se od druhu předch. tím, že netvoří na spodu listových rozet a že pýřité, ale bezžlázné lodyhy mají 3 6 párů listů, které jsou leskle žláznato-tečkované, na rubu hustě pýřité až krátce plsťnaté a dole jen slabě srdčité nebo uťaté. Květy, rozvíjející se hlavně až v červenci a srpnu, jsou drobnější, barvy modrofialové nebo růžové, a vejčité, dlouze zakončité listeny namnoze nachově zbarveny, poněkud blánovité, zdéli kalichův. Ostatně jest jakou š. luční horní pysk kalicha 3zubý a kratší ramena tyčinek jsou rozšířena. Také u tohoto druhu vyskytují se dvoje rostliny: s květy většími a s květy asi o polovici menšími. Roste na stráních, u cest, na mezích a suchých lukách v širším okolí pražském, v Polabí a Žatecko-Teplicku, na Moravě obecně v části jižní, jinde porůznu; ve Slezsku chybí. Pozn. Na několika místech v Čechách (na př. u Prahy, Loun a Žatce), jakož i na Moravě v okolí Znojma (údolí Dyje, Hradiště, Tasovice, Výmyslice u Krumlova) byl pozorován míšenec obou předch. — š. obojetná (S. ambigua Čel., S. elata Hort). 3. Š. lepkavá (S. glutinosa L. - obr. 235) má přímé, jednoduché, zřídka větvité lodyhy nahoře i s květy porostlé lepkavými chlupy, trojhranně vejčité, hrubě vroubkované listy na spodu srdčito-hrálovité, a veliké koruny špinavě žluté, hnědě tečkované. Kromě toho liší se od obou druhů předch. také tím, že má horní pysk kališní nedělený (F) a kratší ramena tyčinek ukrytých pod horním pyskem nerozšířená (a). |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |