Na této straně začíná článek o rostlině:
Šanta (rod) - Nepeta
Šanta kočičí - Nepeta cataria
Šanta nahá - Nepeta nuda [= Šanta lesostepní - Nepeta nuda]

Rod 15. Šanta¹ (Nepeta² Katzenminze) má 5zubý kalich, tlamatou korunu a sblížené, rovnoběžně vedle sebe položené tyčinky, z nichž vnitřní (hořejší) jsou delší obou ostatních jako u popence; prostřední ušet dolejšího pysku korunního však jest lžicovitě vyhlouben a pytlíčky prašníkové jsou položeny v rovné čáře. Roste u nás ve 2 druzích:

1. Šanta kočičí (Nepeta cataria³ L. — obr. 220) má přímou, až 1 m vysokou, větevnatou, šedo-pýřitou lodyhu a řapíkaté listy srdčitě vejčité, hrubě pilovité, na líci lysé nebo jen roztroušeně chlupaté, na rubu šedě plsťnaté; čím výše jsou listy menší a užší, přecházejíce posléze v listeny. Květy (F) vyrůstají ve stopkatých, vidlanovitých svazečkách z paždí nejhořejších listův a listenů, skládajíce na koncích větví zdánlivé klasy. Mají trubkovito-vejčitý, srstnatý, silně žebernatý kalich (k) rozeklán v dlouhé, kopinato-šidlovité zuby, a bílou nebo bledě růžovou, tlamatou korunu (c) s dolejším pyskem lžicovitě prohloubeným, nachově tečkovaným. Z tyčinek jsou jako u popence delší vnitřní (a); modravé pytlíčky prašníkové jsou však položeny v rovné čáře (a₁). Tvrdky jsou hladké.

O zúrodňování blizen a gynodimorfismu platí totéž co u druhu předch.

Roste na návsích, v plotech, u zdí, na rumištích a po kraji lesův. Kvete od června do srpna.

Pronikavě voní a požívala dříve jako bylina léčivá chvalné pověsti. Někdy ji pěstují v zahrádkách pod mylným jménem melissy.

2. Š. nahá (N. nuda L., N. pannonica Jacq. — obr. 221) jest jako předch, bylina vytrvalá, s přímou, až 1 m vysokou, nahoře jehlancovitě latnatou lodyhou, která je dole a uprostřed skoro lysá, nahoře však i s listy kratičce pýřitá. Podlouhle srdčité, hrubě vroubkované listy jsou velmi krátce řapíkaté, v hořejší části lodyhy přisedlé, po obou stranách trávozelené, lysé a na rubu žláznatě tečkované. Stopkaté lichopřesleny tvoří na konci lodyhy a větví volné hrozny. Květy, rozvíjející se hlavně v červenci a srpnu, mají mrtnaté kalichy o čárkovitých, špičatých zubech a drobné, bílé nebo bledofialové koruny. Tvrdky jsou nahoře od drobounkých bradaviček drsné.

1 ) Dle pol. szanta, jímž rozumí se nejen tato bylina, nýbrž i jablečník (Marrubium).

2 ) Pojmenována tak dle etrurského města Nepete, v jehož okolí prý hojně rostla.

3 ) Od lat. catus = kocour, poněvadž se po ní (zvláště po kořenech) rády válejí kočky; odtud i pol. kocimętka.