Na této straně začíná článek o rostlině:
Čistec bahenní - Stachys palustris

1. Čistec bahenní (Stachys palustris L. - obr. 193) vyhání z vytrvalého, plazivého oddenku podzemní výběžky, které na podzim na koncích naduřují v podlouhlé hlízky (h), a přímé lodyhy obyčejně nerozvětvené, od přilehlých chloupků drsné. Listy jsou přisedlé nebo (dolejší) kratičce řapíkaté, podlouhlé nebo kopinaté, na dolejšku více méně srdčité, na konci špičaté a po krajích pilovité. Lichopřesleny mají po 2—12 květech a jsouce značně sblíženy, skládají konečný klas.

Květy (F) mají 5zubý kalich a světle nachovou korunu dvakrát delší kalicha; hořejší pysk kor. jest vyklenut, spodní je plochý, sehnut dolů a rozeklán ve 3 bíle, hadovitě proužkované ušty, z nichž prostřední je největší. Trubka korunní, nejdoleji stažená (c₁), k jícnu však znenáhla se rozšiřující, jest dole zarostlá chloupky, které mají týž biologický význam jako u hluchavek (str. 138). Ze čtyř dvojmocných tyčinek, z trubky korunní vyniklých a s počátku pod horním pyskem rovnoběžně vedle sebe položených, jsou delší tyčinky vnější (spodní), jež vypylivše se šroubovitě se zkrucují a vybočují z koruny (c₁). Prašníky (a) a vejčité, na horním kraji zaokrouhlené tvrdky jsou takové jako u hluchavky skvrnité.

Také opylení děje se podobným způsobem, jak pověděno bylo u hluchavky skvrnité; květy jsou však protandrické, vypylujíce se dříve nežli laloky bliznové