Na této straně začíná článek o rostlině:
Pentstemona - Pentastemon [= Penstemon - Pentastemon]
Maurandie vždykvetoucí - Maurandia semperflorens [= Maurandie vždykvetoucí - Maurandya semperflorens]

3. Pentstemony¹ (Pentastemon¹, Fünffaden) u Presla též jenotiny zvané, jsou vytrvalé byliny nebo polokře se vstřícnými listy a úhlednými květy rozmanitých barev, sestavenými do hroznovitých lat. Květy mají pětidílný kalich, trubkovitě zvonkovitou korunu s 5laločným, 2pyským okrajem a 5 tyčinek, z nichž jsou 4 plodné, pátá však bez prašníku. Ze svrchního semeníku dospívá 2chlopná tobolka.

Rostou planě v severní a střední Americe. Z přečetných druhů, jež u nás pěstují v květnicích, budiž uveden pouze pentstemon různolistý (Pentastemon heterophyllus Lindl. — obr. 172). Má polokřovitý vzrůst, kopinaté až čárkovité listy, z nichž hořejší bývají nápadně užší spodnějších, a blankytně modré, přes 2 cm dlouhé květy s červeným nádechem v dlouhých hroznech. Kvete od června až do pozdního podzimu.

4. Maurandie² vždykvetoucí (Maurandia semperflorens Jacq., M. scandens Pers. — obr. 173) jest ovíjivá, až 3 m vysoká bylina se střídavými, dlouze řapíkatými, srdčitě střelovitými, celokrajnými listy, z jejichž paždí vyrůstají jednotlivě dlouze stopkaté květy s 5dílným kalichem, trubkovitě zvonkovitou, tlamatou korunou barvy nejčastěji fialově nachové, se 4 dvojmocnými tyčinkami a svrchním semeníkem, z něhož dospívá dvoupouzdrá tobolka.

Jsouc domovem v Mexiku, sázívá se u nás velmi často za okny i v zahradách, zejména na pokrytí drátěných plotů a výslunných zdi. Kvete od června do září.

K témuž účeli pěstuje se také často m. ovíjivá (M. scandens Gray Lophospermum³ scandens Don., Kammsame), která má srdčité listy po kraji nestejně zubaté a květy větší, nejčastěji červené. Pochází též z Mexika.

¹) Slož. z řec. πέντε = pět + στήμων = tyčinka.

²) Ku poctě prof. Maurandi-a v Kartageně (vých. Španěly).

³) Z řec. λόφος = chochol, hřeben + σπέρμα = semeno, k tomu, že semena jsou vroubena širokým, hřebenitým okrajem.