vnikati sosákem do květu právě v tom místě, kde jsou prašníky k sobě přiloženy, o to starají se ostré štětinky, kterými hořejší část nitek tyčinkových jest porostlá (viz str. 110). — 3. Posléze blizna svadne a čnělka se seschne (obr. 169 3); prašníky však dalším vzrůstem nitek posunou se tak dalece do předu, že z koruny vyčnívají a jsouce nyní již uvolněny, vysypávají zbytek svého pylu v jemných obláčcích kolem sebe; i stačí lehounký vánek, aby přenesl tento pyl na květy sousední, mladší a blizny jejich - nezúrodnil-li jich dosud hmyz - zúrodnil jaksi dodatečně geitonogamicky.

Když byly blizny zúrodněny, vyvinují se ze semeníků mnohosemenné tobolky, které oproti všem ostatním rodům tohoto řádu jsou jednopouzdré, majíce semena upevněna na 2 postranních semenicích (diagram na obr. 168). Z té příčiny oddělují někteří podbílek od krtičníkovitých a zařaďují jej k zárazám.

Zralé tobolky (obr. 168 f) pukají chlopněmi, při čemž drobounká semena odmršťují se daleko od rostliny mateřské. Oproti semenům záraz mají semena podbílku 2 dělohy.

Podbílek roste ve stinných, lupenatých lesích, jsa rostlinou cizopasnou a spolu také rostlinou masožravou.

Ze semena jeho vyklíčí na vlhké půdě mladá rostlinka mající 2 dělohy a kořínek, jímž vniká kolmo do země; po stranách kořínku hlavního vyrůstají kořínky vedlejší, které se v kypré, vlhké půdě na všecky strany rozlézají, aby se dostaly k živým kořenům nějakého stromu. Podaří-li se jim to, vytvoří příssavné, terčovité bradavky a těmi se těsně ke kořenům své hostitelky přiloží. Ze středu bradavek vniknou brzy po té do pletiva kořene hostitelčina ssavé buňky, jimiž podbílek vystřebává ze své hostitelky potřebnou potravu. Jsa takto pro budoucnost zajištěn, vzrůstá v šupinatý, mohutný, namnoze rozvětvený často i několik kg těžký oddenek, jehož konce posléze se obracejí vzhůru a vyrůstají nad zemí v květonosné lodyhy. Poněvadž vzrůstající rostlina potřebuje čím dále tím více potravy, jíž původní bradavičky příssavné z kořene hostitelky v dostatečné míře vystřebati nedovedou, vyhání po stranách oddenku vláknité kořínky, které se rozvětvují a na koncích naduřují v nové bradavky příssavné (obr. 166). Na podzim však, když