Na této straně začíná článek o rostlině:
Černýš hajní - Melampyrum nemorosum

dvoupouzdrá, smačknutá, v ploský zoban šikmo přišpičatělá tobolka (f) chovající v každém pouzdře pouze po 1—2 vejčitých, hladkých semenech.

Opylení děje se hmyzem i autogamicky podobně jako u kokrhele malokvětého (str. 109).

Roste hojně na lesních lukách i v lesích.

Přissávaje se kořínky na kořeny rostlin sousedních, patří i s ostatními druhy k rostlinám cizopasným. V nejútlejším mládí (obr. 160) ovšem rostlinka necizopasí; majíc 2 dělohy jako jiné mladé rostlinky 2děIožné, zapouští do země v prvním týdnu hlavní kořínek as 4 cm dlouhý, z něhož po stranách vyrůstají dlouhé kořínky vedlejší. Teprve když tyto vedlejší kořínky dosáhly 1—2 cm délky, vytvořují v místech, kde se setkají s kořeny jiných rostlin, destičko-vité, 2—3 mm široké bradavky, jimiž se pevně přissají a výživné látky ze své hostitelky vystřebávají. Chceme-li příssavné bradavky černýše viděti, musíme si stejně opatrně počínati, jak uvedeno u kokrhele.

2. Č. hajní (M. nemorosum L. — obr. 161) liší se od předch., jemuž se celkem podobá, hlavně tím, že má široké, dole srdčité listeny po kraji hluboce zubaté a obyčejně modré, fialové nebo bělavé,¹ aby pomáhaly lákati ku květům hmyz, že kalich je trubkovitý, že dolní pysk koruny (F) jest mnohem delší pysku horního a že trubka žluté koruny jest v dolní části rezavá. Ostatně má rozkladitě větvitou lodyhu, srdčitě vejčité nebo vejčitě kopinaté, celokrajné listy a namnoze kadeřavě pýřité kalichy.

¹) K této dvojbarevnosti ve květenství černýše hajního (fialových listenů a žlutých květů) vztahuje se pěkná ukrajinská pověsť: »Odebral se dobrý mládec v cizí kraje a tam pojal za choť krásnou děvušku. Po nějakém čase jal se vyzvídati o rodě a původu mladé ženy své a tu poznal, že to vlastní jeho sestra. A poněvadž se vroucně milovali a nechtěli se od sebe odloučiti, pravila sestra k bratru:

»Pojďme bratře v lesinu, proměňme se v květinu: z tebe staň se žlutý květ, ze mne bude modrý květ. Kdo kvítečko utrhne, sestry s bratrem vzpomene.« (Sobotka: Rostlinstvo).