Na této straně začíná článek o rostlině:
Řeřišnice lesní - Cardamine silvatica [= Řeřišnice křivolaká - Cardamine flexuosa]
Řeřišnice srstnatá - Cardamine hirsuta
Řeřišnice rýtolistá - Cardamine resedifolia
Řeřišnice třílistá - Cardamine trifolia [= Řeřišnice trojlistá - Cardamine trifolia]

- 86 -

6. Ř. lesní (C. silvatica Link — obr. 138) podobá se velice ř. nedůtklivé, listy však nemají ouškatých řapíků a jsou v době květu i na spodu ještě zachovalé. Šešule stojí na odstálých stopkách přímo a přesahují květy hořejší jen nepatrně nebo jich ani nepřesahují. Dozravše zkrucují se a semena se následkem toho odmršťují podobně jako u druhu předch.

Roste místy ve vlhkých horských lesích. Kvete na jaře a často ještě po druhé v červenci a srpnu.

7. Ř. srstnatá (C. hirsuta L. - obr. 139) liší se od ř. lesní, s kterou jest velice blízko příbuzná a často za pouhou odrůdu její se považuje, hlavně tím, že tvoří trsy o hustých růžicích přízemních listů a několika nízkých, ztuha přímých lodyhách a že mívá ve květech nejčastěji jen po 4 tyčinkách (F₁). Šešule stojí na stopkách skoro přímých, takže hořejší šeš. květy dosti značně přesahují. Lodyha, řapíky a kališní lístky bývají více méně srstnaté (F).

Roste místy v horských lesích a na lukách, v Čechách zvláště v Krkonoších, Jizerských horách a Rudohoří, na Moravě v okolí Adamova a Blanska, jakož i v části východní, a ve Slezsku. Jest bylina jednoletá, ale někdy také i vytrvalá. Kvete v dubnu a máji.

8. Na nejvyšších Krakonoších a v moravskoslezském Jeseníku vyskytuje se na stěnách a ve skulinách skal pouze asi 1 dm vysoká ř. rýtoiistá (C. resedifolia L. — obr. 140), která má nejdolejší, přízemní, v růžici nahloučené listy nedělené, skoro okrouhlé a dlouze řapíkaté; listy lodyžní jsou však peřenosečné, o 1—5 úkrojcích. Květy, rozvíjející se v měsících letních, jsou bílé a nahloučené v krátkém, směstnaném hroznu, který ani později se neprodlužuje, tak že šešule květy dosud rozvité daleko přesahují.

9. Ve stinných, horských lesích nejjižnějších Čech, jakož i v krajině Německo-brodské a Jindřichohradecké a v západní Moravě (zejména v okolí Třebíče a Jihlavy) a místy i v Beskydech a v okolí Hostýna roste ř. třílistá (C. trifolia L. — obr. 141), která ode všech ostatních druhů liší se hlavně 2 znaky: má na oddenku šupiny a vyhání z něho dlouze řapíkaté listy trojčetné. Na rubu bývají listy fialově zbarveny anthokyanem, který přeměňuje paprsky světelné v paprsky tepelné (srovn. s květy sasanky na str. 26 a s listy jaterníka na str. 23). Lodyha, as 15 cm vysoká, jest bezlistá nebo má pouze 1—2 malé listy. Květy jsou bílé a rozvíjejí se v máji a červnu.