Na této straně začíná článek o rostlině:
Řeřišnice Hayneova - Cardamine Hayneana [= Řeřišnice Matthioliho - Cardamine matthioli]
Řeřišnice okouhlá - Cardamine rotundata
Řeřišnice zubatá - Cardamine dentata [= Řeřišnice bahenní - Cardamine dentata]
Řeřišnice hořká - Cardamine amara

_ 84 -

Zajímavé jest, že na přízemních listech, zvláště na konečných jejich lístcích, objevují se někdy drobounké pupeny, které vytvořují lístky, a kořínky a mohou po zvadnutí listu mateřského vzrůsti v nové rostlinky (obr. 134).

Pozn. V okolí Kroměříže a na některých jiných místech Moravy vyskytuje se odrůda nízká, mnoholodyžná, mající listy přízemní 4—3jařmé (obr. 135, 3), listy lodyžní v (počtu 7—10) mnohojařmé a plátky kor. menší, většinou bílé — ř. Hayneova¹ (C. Hayneana Welw.).

Ještě vzácnější, taktéž moravská, nejraději na zaplavených místech se vyskytující odrůda jest ř. okrouhlá (C. rotundata Form.), která má lístky přízemních listů skoro okrouhlé a vespod ledvinovitě vykrojené.

2. V některých krajinách (v Čechách zvláště v nížinách Labe, Ploučnice, střední Ohře a Bělé, v okolí pražském a v rybničnatém kraji budějovicko-třeboňském, na Moravě v okolí Znojma, Napajedel, Uh. Hradiště a j.) vyskytuje se v bařinách a vodních příkopech ř. zubatá neboli bahenní (C. dentata Schultz, C. paludosa Knaf — obr. 135, 1, 2), která od řeřišnice luční, za jejíž statnější odrůdu u některých botaniků též bývá považována, jen tím se liší, že má větší, obyčejně zcela bílé květy (odkudž slove též velkokvětou, C. grandiflora Hallier) a postranní lístky lichozpeřených listů vesměs řapíčkaté, zubaté a posléze kloubem opadávající. Vnějškem připomíná poněkud druh následující.

3. R. hořká (C. amara L.) má oproti ř. luční lodyhu plnou a vyhání z podzemního oddenku listnaté výběžky; za to však nejsou spodní listy nahloučeny v růžici. Listy lodyžní jsou oddálené, 2-4jařmé, složené z lístků vejčitých, oddáleně mělce zubatých. Plátky kor. jsou bílé a prašníky skoro stejně dlouhých tyčinek jsou fialové.

U rostlin rostoucích ve vyšších, chladnějších polohách bývají plátky kor. narůžovělé, jsouce proniknuty anthokyanem, barvivem, které má tu vlastnost, že činí sluneční paprsky jím procházející teplejšími. Kromě květů obojakých vyskytují se též menší květy pestíkové se zakrnělými prašníky.

z předch. na př. pryskyřník prudký (str. 5), sasanka bílá (str. 25), upolín (str. 38), leknín (str. 60) atd. Studiem Ombrophobie zabýval se u nás s velkým zdarem prof. dr. Ant. Hansgirg. Viz též Slovník terminol. ve sv. I.

¹) Dle Bedř. Hayne-a, professora botaniky v Berlíně; † 1832.