Na této straně začíná článek o rostlině:
Zemědým zobánkatý - Fumaria rostellata
Zemědým Vaillantův - Fumaria Vaillantii

- 76 -

dávají (tak že je. dlužno hledati na květech mladších), a 4plátečnou korunu, jejíž horní plátek (c₁) jest do zadu vakovitě vydutý v tupou ostruhu, prostřední (postranní) 2 plátky (c₂) tmavonachovými konci spolu souvisí a spodní plátek (c₃) jest Ižicovitě rozšířen. Tyčinky (a) jsou 2bratré, téže povahy jako u dymnivky (viz str. 72).

Opylení děje se podobným způsobem jako u dymnivky prstnaté (str. 73); ale poněvadž květy jsou drobné a často ve stínu, tak že hmyz málo je navštěvuje, zúrodňují se blizny též pylem vlastním. Plod jest nažka (obr. 121 f a f₁) ledvinkovitě okrouhlá, na vrcholku kratičce špičkatá a poněkud vtisklá.

Zemědým náleží k nejrozšířenějším plevelům polním; roste též na rumištích a v houštinách zachycuje se tu často svými lístky o lodyhy a větvičky rostlin sousedních. Nati jeho užívá se v domácím lékařství, zejména jako obkladu na kožní vyrážky. Lid zove jej též rutka polní nebo zemská pára.

2. Z. zobánkatý (F. rostellata Knaf. obr. 123) liší se od předch., jemuž vnějškem úplně se podobá, zvláště jen tím, že má hlavní osu hroznu tenkou, lístky kališní (k) asi s polovici tak dlouhé jako korunu (bez ostruhy měřeno) a širší nežli je trubka korunní. Kulaté, kratičce zobanité nažky (f) mají na

vrcholku 2 podlouhlé jamky. Zobánkatým slove odtud, že vnější kor. plátky mají zobánkovitou špičku, kdežto z. lékařského jsou tupé.

Roste na polích, v plotech a výslunných stráních v Čechách hlavně v okresích severnějších, na Moravě nejvíce v okolí Znojma; jinde jen pořídku. Kvete hlavně v červnu a červenci.

3. Z. Vaillantův¹ neboli drobnokvětý (F. Vaillantii Lois. -obr. 124) má na rozdíl od obou předcházejících kališní lístky sotva znatelné (asi 10krát kratší koruny) a velmi záhy opadavé (F). Kulaté, sotva znatelnou špičkou zakončené nažky (f) sedí na tlustých stopkách jen asi tak dlouhých jak jsou samy. Koruny jsou bledě růžové nebo žlutavé, na konci černě nachové. Lodyha jest na spodu skoro čtverhranná.

Roste na rolích a v křovištích některých krajin zvláště sev. poloviny Čech a jižnější i střední Moravy. Květy rozvíjejí se jako u druhu předch, v červnu a čci.

¹) Pojmenován tak ku poctě Šebest. Vaillant-a, franc. botanika, † v Paříži r. 1722.