Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 73: |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 73 - plátky vnitřními, ale časem se rozpoltily a každá polovina přirostla pak svojí nitkou k jedné tyčince stojící za vnějšími plátky. Většina však jest toho názoru, že každý svazeček dlužno míti za tyčinku jedinou, jejíž prašník původně 2pytličný rozdělil se ve 3 díly a to tak, že jeden pytlíček zůstal nerozdělen (prostřední, 2pouzdrý), druhý pytlíček rozdělil se však ve 2 polovice (postranní, jednopouzdré). Společná nitka tyčinek postavených proti plátku ostruhatému jest dolů protažena ve ztloustlý přívěsek (m), z něhož se roní medová šťáva, stékající do ostruhy. Svrchní semeník skládá se ze 2 plodolistů obrácených hřbetem k tyčinkám (obr. 117); jest protažen v dlouhou, kolénkaté prohnutou čnělku, která je zakončena lepkavou, terčovitou, na obvodě laločnatě vroubenou bliznou (obr. 116 n). Ačkoli prašníky vysypávají veškeren pyl na bliznu, tak že jest jím často zcela obalena (obr. 116 n), přece musí zúrodňování blizen obstarávati hmyz s delším sosákem, zejména některé včely, poněvadž pyl z vlastního květu jest bez účinku. Děje se to takto: Posadiv se na květ hmyz vnoří sosák do mezery mezi vnitřními a hořejším plátkem korunním (obr. 116), aby se dostal do ostruhy k medu; při tom sehne vnitřní plátky dolů, tak že blizna vystoupí z nich vzhůru, dotkne se spodní strany hmyzu a něco pylu, jejž vlastní tyčinky na ní byly vysypaly, otře hmyzu na břicho. Při návštěvách jiných květů otírá hmyz tento pyl na blizny, které vlastního pylu dřívějšími návštěvami byly z větší části zbaveny. Tímto zařízením dostává se na blizny pyl dvojí: vlastní a cizí. Vlastní však jen proto, aby odtud mohl býti lépe přenášen hmyzem do jiných květů, anť není schopen bliznu svého květu zúrodniti. Že blizny tohoto a následujícího druhu pylem vlastního květu nemohou býti zúrodňovány, svědčí nejlépe ta okolnost, že dymnivky, které byly pěstovány v prostorách uzavřených, aby k nim hmyz nemohl, nikdy semen nevytvořily. I jest tato dymnivka jakož i následující pěkným příkladem tak zv. autotrygie (o níž viz ve sv. I. v Slovníku terminolog.). Po zúrodnění blizny vyvinuje se ze semeníku jednopouzdrá, šešulovitá tobolka (obr. 115 f1), která dozravši otvírá se dvěma postranními chlopněmi zdola nahoru, tedy podobně jako šešule rostlin křížatých, s tím ovšem rozdílem, že uprostřed (mezi chlopněmi) nezůstává blanitá přehrádka, nýbrž pouze rámec, k němuž jsou semena připevněna. Semena (obr. 115 z) jsou opatřena masitým, bílým hřebínkem a |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |