Na této straně začíná článek o rostlině:
Kerblík lesní - Cerefolium silvestre [= Kerblík lesní - Anthriscus sylvestris]
Kerblík lesklý - Cerefolium nitidum [= Kerblík lesklý - Anthriscus nitida]

- 663 -

1. Kerblík lesní (Cerefolium silvestre Bess., Anthriscus¹ silvestris Hoffm., Chaerophyllum silvestre L., Waldkerbel — obr. 1011) jest vytrvalá, až 1 m vysoká bylina s hranatou, lysou, dole však (zvláště pod klouby) chlupatou lodyhou a leskle zelenými, umáleně 2-3krát zpeřenými listy, jejichž lístky a úkrojky jsou hluboce pilovité. Bezobalné okolíky skládají se z většího počtu okolíčků, které mají obalíčky složeny nejčastěji z 5 vejčitých, po kraji brvitých, dolů sehnutých, bělavých nebo načervenalých listenů.

Zelenavě bílé kvítky jsou dílem obojaké, dílem prašníkové. Obojaké kvítky, (obr. 1012 F), mající vedle tyčinek čnělky delší plodního terče, objevují se dle pozorování Kernerových v okolíčcích nejdříve rozkvetajících; poněvadž blizny jejich dospívají až tehdy, když všechny prašníky vypylivše se opadaly, mohou býti zúrodněny v první době pouze pylem cizím, jejž přenesl na ně hmyz z mladších květů. Několik dní později však dospějí květy prašníkové (obr. 1012 F₁), z nichž skládají se okolíčky naposledy rozkvétající a následkem prodloužení stopek výše postavené. Pyl ze zralých prašníků se vysypávající dopadá jako déšť na blizny květů obojakých a zúrodňuje je, ač nebyly-li ovšem už dříve zúrodněny pylem cizím pomocí hmyzu. Jest tedy u tohoto i jiných kerblíků opylení jednak xenogamií² jednak geitonogamií.²

Podlouhle kopinaté, hladké a lesklé, hnědé až černohnědé dvojnažky (f₁) jsou posázeny místo obvyklých podélných žeber nanejvýš sporými hrbolky, ale mají nahoře kratičký, rýhovaný zobánek. Bílek semenný jest na vnitřní straně žlabovitě vyhlouben. (f).

Roste hojně na lukách, u cest a v křovištích. Kvete v červnu a červenci.

Dává špatnou píci a rozemnut nepříjemně páchne; kořen však jest jedlý.

2. K. lesklý (C. nitidum Čel., Anthriscus alpestris Wimm., Chaerophyllum nitidum Wahl. — obr. 1012) jest vytrvalý jako k. lesní, od něhož liší se hlavně tím, že má listy trojeně zpeřené a v okolíčcích 2—6 krajních, plodných květů namnoze mnohem větších nežli jsou květy vnitřní — neplodné, kdežto k. lesní má v okolíčcích květy vesměs skoro stejně veliké a z největší části plodné. Mimo to jsou čnělky rozestálé a plátky kor. čistě bílé, snadno opadavé, kdežto u k. lesního jsou čnělky přímé nebo k sobě skloněné a plátky korunní zazelenale bílé, dlouho vytrvalé.

¹) Viz pozn. ²) na str. 665.

²) Viz v Slovn. terminolog. xenogamie, geitonogamie.