Na této straně začíná článek o rostlině:
Krabilice chlupatá - Chaerophyllum hirsutum
Krabilice zlatoplodá - Chaerophyllum aureum
Krabilice zápašná - Chaerophyllum aromaticum

- 661 -

Roste ve vlhkých hájích, v křovinách a na březích řek, v Čechách zejména v širším okolí pražském, v nížině polabské, v Jičínsko-Boleslavsku, horách Krušných, Plzeňsku a Budějovicko-Třeboňsku, na Moravě a v těšínském Slezsku v teplejších pahorkatinách. Kvete od června do srpna. V některých zemích ji pěstují, užívajíce zdužnělého kořene v prvním roce jako zeleniny. Zvláště před zavedením bramborů do Evropy byla prý hojně pěstována.

3. K. chlupatá (Ch. hirsutum L.— obr. 1008) vyhání z vytrvalého, uzlinatého, mnohohlavého oddenku srstnatou (někdy však skoro lysou) lodyhu s takovými též listy 2kráte trojeně zpeřenými, složenými z lístků nestejnostranně vejčitých, hluboce peřenoklaných. Široce kopinaté, bylinné listeny (b) obalíčků, jakož i bílé nebo načervenalé koruny (F) jsou po kraji brvité. Čnělky jsou ztuha přímé a několikráte delší plodního terče.

Roste hojně v hornatých polohách, nejraději u lesních potoků. Kvete v máji a červnu, v horách však později.

4. K. zlatoplodá (Ch. aureum L. — obr. 1009) má vytrvalý oddenek, hranatou, na dolejších uzlinách ztloustlou, pýřitou lodyhu a nelesklé, 2-3kráte zpeřené listy, složené z lístků kopinatých, peřenoklaných, na protáhlém konci pilovitých. Obalíčky (b) jsou brvité, bílé plátky kor. však lysé. Čnělky jsou jen asi 2kráte delší plodního terče. Zralé plody jsou hnědé, se žlutavými žebry.

Roste v hornatých polohách na pokraji lesů, zejména v okolí Karlštejna a Sv. Ivana, hornatině křivoklátsko-berounské, v krajích sudetských, krušno-horských a v Šumavě. Na Moravě a ve Slezsku nebyla dosud zjištěna. Kvete v červnu a červenci.

5. Κ zápašná (Ch. aromaticum L. — obr. 1010) vyhání z vytrvalého oddenku oblou, pod uzlinami napuchlou, srstnatou, nahoře dosti lysou lodyhu s listy 2—3kráte trojčetnými, ku konci jednoduše zpeřenými, jejichž podlouhle vejčité, veliké lístky jsou nedělené a po kraji pilovité, tak že připomínají poněkud listy bršlice. Listeny obalíčků (b) jsou brvité a bílé plátky kor. lysé jako ti druhu předch. Čnělky jsou ohnuty a asi 3krát tak dlouhé jako plodní terč, na němž spočívají. Zralé, nažloutlé plody (f) jsou v celém rodě krabilic největší.

Jako u ostatních druhů vyskytují se i u této krabilice vedle obojakých květů též květy prašníkové, se zakrnělými pestíky (viz obr. 946). Květy prašníkové rozvíjejí se teprve tehdy, když ve květech obojakých prašníky už opadaly a blizny