Na této straně začíná článek o rostlině:
Mázdřinec rakouský - Pleurospermum austriacum

- 658 -

— obr. 1003) má lodyhu dole oblou, jemně rýhovanou, teprve nahoře hranatě rýhovanou, lístky 2—3krát zpeřených listů rozeklané v úzce kopinaté úkrojky, takže se dosti podobají listům mrkve, kopinaté listeny obalíčků bílou mázdrou vroubené a bílé květy nejčastěji narůžovělé.

Roste na horních lukách a výslunných stráních Šumavy, Orličných hor, kladského Sněžníku a Jeseníku, kde jej sbírají pod jménem „keprnikl" k témuž účeli jako kořeny předcházejícího. Kvete v červnu a červenci.

Rod 32. Mázdřinec rakouský (Pleurospermum¹ austriacum Hoffm., Ligusticum² austriacum L., Pippensamen — obr. 1004) má lysé, rozbrázděné, duté lodyhy až přes 1 m vysoké a nahoře hroznovitě rozvětvené. Listy jsou trojeně 2kráte zpeřené, skládajíce se většinou z lístků podlouhle vejčitých,

pilovitých až peřenoklaných. Lístky obalu jsou namnoze peřenodílné nebo peřenoklané a listeny obalíčků kopinaté, dolů sehnuté. Paprsky okolíku a květní stopky jsou jako otrubami poprášené. Vonné květy (F) mají bílé, vejčité, stejně veliké plátky a vyvinují se ve vejčité, bezzobané plody (f) se zřetelným 5zubým krajem kališním a s 5 podélnými, vyniklými, po kraji vlnitě zprohýbanými, dutými žebry na každé nažce. Bílek semenný jest na vnitřní straně žlabovitě vyhlouben (f).

Roste v houštinách a lesních úžlabinách; v naší vlasti jest však

¹) Slož. z řec. πλευρά = žebro + σπέρμα = semeno, vzhledem k žebernatým plodům.

²) Viz pozn. ⁴) na str. 465.