Na této straně začíná článek o rostlině:
Sesel pestrý - Seseli varium [= Sesel pestrý - Seseli pallasii]
Sesel fenyklovitý - Seseli hyppomarathrum [= Sesel fenyklový - Seseli hyppomarathrum]

- 631 -

3. V jižní Moravě na suchých pahorcích, písčitých pastvinách, mezích a u cest (na př. mezi Sokolnicemi a Oujezdem v Brněnsku, u Zaječí blíže Hustopeče, mezi Lednicí a Břeclavou i j.) roste s. pestrý (S. varium Trevir. — obr. 965), jenž podobaje se velice předešlému, liší se od něho hlavně tím, že má řapíky dolních listů na hořejší straně žlabovité a okolíky bohatší, složené z 15—25 dlouze stopkatých okolíčků. Kromě toho jest na lodyze jen nepatrně ojíněn, má lístky obalíčků kopinaté, čárkovitě podlouhlé plody lysé a hladké, se zoubky kališními sotva zřetelnými.

Kvete jako oba předcházející v červenci a srpnu.

4. S. fenyklovitý (S. hippomarathrum¹ L. — obr. 966) má sivou, oblou, jemně rýhovanou, tvrdou, málo větvitou lodyhu a listy podobné poněkud l. fenyklovým (2-3kráte zpeřené, složené z čárkovitých lístků a úkrojků); horní listy mají značně vyvinuté pochvy, ale čepel zakrnělou. Bílé nebo načervenalé kvítky, rozvíjející se v čci a srpnu, jsou hustě směstnány v polokulovatých okolíčcích (poněvadž mají kratičké stopky) a listeny obalíčků jsou srostlé v pohárkovitou, po kraji zubatou manšetu (b).

Roste na výslunných stráních a skalách, zvláště vápenatých, v Čechách v širším okolí pražském, záp. Polabí a Žatecko-Teplicku, na Moravě porůznu v části střední a jižní, ve Slezsku u Krausdorfu blíže Königsberku hojně.

¹) Slož. z řec. ίππος = kůň + μάραϑρον = fenykl, tedy tolik jako fenykl koňský, jak staří Řekové tuto bylinu zvali.