- 617

žily, vysypává se pyl těchto květů jako jemný deštík na blizny květů obojakých a zúrodňuje je, nebyly-li ovšem dosud zúrodněny xenogamicky hmyzem.

Soustava tohoto jednotvárného, nicméně však na rody i druhy bohatého řádu není ještě dosti ustálena. Ve většině vědeckých spisů přihlíží se k povaze bílku v semenech a dle toho roztřidují se rostliny okoličnaté ve 3 skupiny:

I. Rovnosemenné (Orthospermeae¹) jejichž semenný bílek zralého plodu na vnitřní straně jest plochý nebo trochu vypouklý (obr. 947, 1).

II. Křivosemenné (Campylospermeae²), jejichž semenný bílek zralého plodu na vnitřní straně jest žlábkovitě prohnutý (obr. 947, 2).

III. Dutosemenné (Coelospermeae³), jejichž bílek semenný jest na vnitřní straně Ižicovitě vydutý — (obr. 947, 3).

Κ rovnosemenným patří valná většina rodů a možno je opět roztříditi ve 2 oddělení:

a) Jednoduše žebernaté (Haplozygeae⁴), jejichž plody mají na každé nažce po 5 podélných, hlavních žebrech, která ovšem někdy jsou sotva zřetelná (obr. 945, 1).

b) Dvojitě žebernaté (Diplozygeae⁵), jejichž plody mají vedle 5 hlavních žeber ještě na každé nažce 4 žebra vedlejší, mezi žebry hlavními (obr. 945 2); často bývají vedlejší žebra silnější žeber hlavních (obr. 945, 3).

Κ jednoduše žebernatým počítá se 6 čeledí a to:

1. Kmínovité (Ammieae) — mají květy ve složených okolících a plody bezkřídlé, zřetelně smačknuté se stran, tak že plocha, ve které obě tvrdky spolu se stýkají, jest poměrně úzká (na př. obr. 947, 1).

2. Seselovité (Seselineae) — mají květy též ve složených okolících a plody bezkřídlé, ale nesmačknuté (na příčném řezu okrouhlé — na př. obr. 963 f₁).

3. Smldníkovité (Peucedaneae) — mají květy ve složených okolících, ale plody smačknuté se hřbetu, tak že plocha, ve které nažky k sobě přiléhají, jest nejširší; nažky přiléhají k sobě celou vnitřní plochou, tak že okraj plodu jest nerozeklaný (na př. obr. 974 f₂).

4. Děhelovité (Angeliceae) — shodují se ve složených okolících a v plodech se hřbetu smačknutých s čeledí předcházející, mají však nažky pouze úzkým pruhem spolu spojené, tak že okraj plodu jest dvoukřídlý (na př. 984 f₁).

5. Žindavovité (Saniculeae) — mají květy v okolících jednoduchých, ve svazcích nebo strboulech nahloučené a plody nesmáčknuté nebo (řidčeji) jen trochu a to obyčejně se hřbetu smačknuté (na př. obr. 989 f₁).

¹) Slož. z řec. όρϑός = rovný + απέρμα = semeno.

²) Slož. z řec. καμπύλος = křivý + στέρμα = semeno.

³) Slož. z řec. κοίλος = dutý + οπέρμα = semeno.

⁴) Slož. z řec. απλός = jednoduchý + ζνγόν = jařmo, řada.

⁵) Slož. z řec. διπλούς = dvojitý + ζνγόν = jařmo, řada.