Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 586:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 586 - Mezi vzácné druhy vrbovek naší květeny patří tyto: 10. V. horská neboli drchničkolistá (E. anagallidifolium1 Lamk., E. alpinum L. p. — obr. 891) — drobná, sotva na píď vysoká bylinka, s jednoduchou, lysou, dvěma podélnými, vyniklými čarami opatřenou a často načervenalou lodyhou, s podlouhle vejčitými, celokrajnými nebo velmi mělce zoubkovanými, řapíkatými, většinou vstřícnými listy as 1—2, řidčeji až 4, růžově nachovými, drobnými květy, které před rozvitím jsou nící. Roste pořídku na vlhkých, pramenitých místech a v štěrbinách skal vysokých Krkonošů, v Šumavě a moravsko-slezském Jeseníku. Kvete v červenci a srpnu. Odkvetši vyhání z plazivého oddenku četné nadzemní, provazcovité, listnaté výběžky. 11. V. nící (E. nutans Schmidt — obr. 892) podobá se drobným vzrůstem a celým vnějškem druhu předcházejícímu, za jehož odrůdu se též často považuje. Jest však jemně pýřitá, na hranách lodyhy chlupatá a má vejčité, tupé, téměř celokrajné, přisedlé nebo kratičce řapíkaté listy jen dole vstřícné, ostatně střídavé. Květy mají drobné, bledě lilákové koruny a kyjovitou, nerozloženou bliznu. Kvete v týchž měsících a roste tamtéž jako předch., ale též v horách Krušných a v kladském Sněžníku. Vyhání jako předch. po odkvetení (jak znázorněna je na našem obrazci) z oddenku provazcovité, listnaté výběžky. 12. V. ptačincolistá (E. alsinefolium2 Vill., E. origanifolium2 Lamk. — obr. 893) má jednoduchou, oblou, asi na píď vysokou, chudokvětou, lysou lodyhu se 2 pýřitými, podélnými čarami a podlouhle až vejčitě kopinatými, oddáleně zoubkovanými, kratičce řapíkatými, většinou vstřícnými, přitloustlými, žlutavě zelenými, trochu tučně lesklými, lysými listy. Květy, rozvíjející se jako u většiny vrbovek až v červenci a srpnu, mají kyjovitou bliznu (n) a hluboce vykrojené, růžové kor. plátky delší kalicha, zvíci korunních plátků v. chlumní — jejíž horskou odrůdou tento druh býti se zdá. Tobolky jsou lysé a obsahují semena na obou koncích súžená. Roste nejraději u pramenův a potoků v Krkonoších, v kladském Sněžníku, moravsko-slezském Jeseníku a slezských Beskydách. 1 ) Má listy (folia) poněkud podobné listům drchničky (Anagallis), 2 ) „ „ „ „ „ „ některých rostlin ptačincovitých (Alsineae) nebo listům dobromysle (Origanum). |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |