Na této straně začíná článek o rostlině:
Vrbovka kopečná - Epilobium collinum [= Vrbovka chlumní - Epilobium collinum]
Vrbovka třezalkolistá - Epilobium hypericifolium
Vrbovka růžová - Epilobium roseum

- 582 -

Přízemní listy bývají často na rubu fialově zbarveny, čehož příčina a účel vysvětleny byly při huseníku brukvolistém (str. 93).

Růžově nachové, zřídka bílé, poměrně drobné květy, rozvíjející se z tupých poupat (jako u druhů předch.) v měsících letních, jsou před rozkvětem obyčejně více méně nící. Lalůčky kor. plátků jsou zaokrouhlené, tupé, a lalůčky blizny rozložené. Před deštem se ohýbají semeníky jako u vr. chlupaté (str. 580). — Zúrodňování blizen děje se podobně jako u druhu předch.

Roste hojně na pokrajích lesů, v světlých křovištích a na kamenitých úklonech, vyhánějíc záhy po odkvetení nebo již koncem doby květní z oddenku krátké, podzemní, z tlustých dužnatých šupin složené, brzy na zemi vystupující výhonky, z nichž příštího jara vzrostou nové lodyhy.

Pozn. Vrbovka chlumní vyskytuje se u nás vedle tvaru typického, jak byl popsán, ještě ve 2 odrůdách, které považuji někteří za samostatné druhy. Jsou to:

a) V. kopečná (E. collinum Gmel., E. perramosum¹ Schur. — obr. 884) — má lodyhu tvrdou, nahoře často sem a tam zprohýbanou, v květenství před rozvitím nící, u statnějších exemplářů velmi bohatě větevnatou, hustě porostlou poměrně malými, přitloustlými, vykrajovaně zoubkovanými, dole klínovitě súženými, zřetelně řapíkatými listy, které jen v nejdolejší části lodyhy stojí vstřícně, ostatně vesměs střídavě. Jinak shoduje se s tvarem typickým, s nímž zároveň hojně se u nás vyskytuje.

b) V. třezalkolistá (E. hypericifolium Tausch — obr. 885) líší se od typického tvaru hlavně tím, že má vejčité nebo vejčitě podlouhlé listy dokonale celokrajné, a tak velice podobné listům dobromysle (Origanum vulgare), že by ji býval prof. Tausch, který ji poprvé v Čechách na Milešovce nalezl, asi jistě nazval dobromyslolistou, kdyby tímto jménem nebyl Lamarque už dříve pojmenoval v. ptačincolisto u (viz str. 586). Koruny jsou s počátku bílé a teprve po odkvětu zčervenají.

Kromě na Milešovce vyskytuje se jako veliká vzácnost v horách Krušných.

5. V. růžová (E. roseum Schreb., E. tetragonum² L. p. - obr. 886) podobá se velice v. chlumní, od níž však poznává se po 2-4 vyniklých, podélných čarách na lodyze, po dloužeji řapíkatých, k oběma

1 ) Lat. perramosus = převětevnatý.

2 ) Řec. τετράγωνος = čtyřhranný.