Na této straně začíná článek o rostlině:
Rybíz červený - Ribes rubrum

- 568 -

2. Rybíz¹ neboli meruzalka² červená (Ribes¹ rubrum L., Johannisbeere -obr. 866) jest větevnatý keř, mající oproti angreštu větve beztrnné a listy dlouze řapíkaté, většinou 5-laločné, na líci nelesklé, na rubu v mládí šedě pýřité.

Květy (obr. 867 F), rozvíjející se již v dubnu a máji, jsou sestaveny v převislých, lysých hroznech — tak že do nich neprší — mají číšku miskovitou, lysé lístky kališní nazpět neohrnuté a malinké plátky korunní žlutavé. Bobule jsou kulaté, červené nebo žlutavě bílé, chuti příjemně nakyslé.

Opylení jest podobné jako u angreštu, ale květy jsou homogamické, anyť blizny jejich dospívají současně s prašníky.

Pěstuje se hojně pro jedlé, zdravé bobule v rozmanitých odrůdách ; roste však také, ač zřídka - v Čechách na př. v Budějovicko-Třeboňsku, na Moravě pří řece Moravě a v části jihovýchodní — planě a zplaněle v křovištích, kamž dostávají se semena jeho asi tímže způsobem, jak pověděno bylo u angreštu (str. 567). U lidu slove rybíz též: rybesky, rybizle, víno sv. Jana, svatojanské jahody.

1 ) Od lat. ribes, viz pozn. ²) na str. 566.

2 ) »Jména národního původ nám jest neznámý.« (Presl: Rostlinář). »Slovo záhadné; bezpochyby cizí, nebylo však možno vypátrati, odkud by vzato bylo« (Matzenauer). Jungmann uvádí slovo meryzati = přežvykovati. V jiných řečech slovan. se to jméno nevyskytuje; sloveť na př. pol. świętojanka, chorv. grozdjice atd.