- 551 -

kolonie (obr. 836 c). Rozšířila se po Evropě teprve začátkem devatenáctého století ze sev. Ameriky.

Pozn. Od nádorů způsobených mšicí jabloňovou dlužno rozeznávati nádory, jichž příčinou jsou silné mrazy, snět a rakovina (obr. 836 a). Zejména rakovina hlízovitá (obr. 836 b), u nás dosti zhusta se vyskytující, působí nepravidelné, boulovité naduřeniny a předčasné odumírání větvi.

Z cizopasných hub, jež zaviňují rozmanité choroby na listech a plodech, jsou nejčastější:

1. Fusicladium dendriticum (Wallr. — obr. 837) — cizopasí nejen v listech, na nichž vytváří černé, hnědě ovroubené, okrouhlé skvrny, nýbrž i na plodech, na nichž působí známou strupovatost.

2. Spilocaea pomi Lév. způsobuje na jablkách žluté nebo nahnědlá skvrny a pod těmi hořce chutnající místa.

3. Septoria piricola Desm., S. dealbata Lév.) — vytváří na listech okrouhlé nebo nepravidelné skvrny uprostřed suché, šedobělavé, na obvodě červenohnědé.

4. Hnilobu jablek zaviňuje velice rozšířená plíseň sivá (Penicillium glaucum). Z černá-li zhnilé jablko, pak způsobila jeho hnilobu houba Monilia fructigena Pers., která také na hnijících švestkách se vyskytuje (str. 539)·