Na této straně začíná článek o rostlině:
Liliovník tulipánokvětý - Liriodendron tulipifera

52 -

ale hojnost pylu. Aby bylo zúrodňování cizím pylem jistější, dospívají blizny o několik hodin dříve nežli se prašníky začnou otvírati.

Roste hojně ve stinných lesích. Kvete v máji a červnu. Jest ve všech částech jedovatý. Kořenů jeho, které odporně hořce chutnají a sušením úplně zčernají, užívalo se dříve v lékařství; nyní se jich dosud užívá v některých krajinách pouze ve zvěrolékařství.

Pozn. S řádem rostlin pryskyřníkovitých jest blízko příbuzný řád cizozemských rostlin magnoliovitých (Magnoliaceae), z nichž se u nás někdy pěstují pro okrasu v zahradách zejména liliovník a magnolie.

Liliovník¹ tulipánokvětý (Liriodendron¹ tulipifera L., Tulpenbaum — obr. 87) jest strom s velikými listy, které jsou mělce rozeklány ve 3 laloky a to tak, že prostřední lalok jest největší, tupě uťatý a v hořejších rozích v úzké cípy protažený. Veliké, tulipánovité květy spočívají na koncích větví; mají 3listý, ohrnutý kalich, 6—8 kor. plátků zelenavě žlutých, na spodu obyčejně oranžově proužkovaných a četné tyčinky i četné pestíky sestavené do spirály. Hořké kůry přidávají v severní Americe, kde liliovník jest domovem, do kůry chininové.

¹) Slož. z řec. λείρου = lilije + δένδρου = strom.