Na této straně začíná článek o rostlině:
Mochna rozkladitá - Potentilla patula

- 508 -

a) Μ. Nestlerova¹ (Ρ. Nestleriana Tratin - obr. 772) - s listy přízemními 7—5četnými, jejichž lístky jsou zaokrouhleně tupé, s krátkým zubem konečným, stopky a kalichy bezžlázné a plátky kor. trochu širší než delší, bez zoubku ve výtrojku.

Roste v Klíčavském údolí u Lán v Křivoklatsku, kde ji pozoroval dr. O. Gintl poprvé r. 1857 a znova ve značném počtu r. 1899; také se vyskytuje v lesích Dymokurských (u Králova Městce v Poděbradsku).

b) M. Buquoyova² (P. Buquoyana Knaf) - s listy přízemními 7—9četnými, jejichž podlouhlé, hrubě pilovité lístky jsou zakončeny dosti dlouhým zubem, stopky a kalichy roztroušeně žláznatě chlupaté a kor. plátky delší než širší, často s malým zoubkem ve výkrojku. Je známa z doubraviny Eidlitzer blíže Chomutova a z okolí Pardubic.

19. M. rozkladitá (P. patula W. Kit. - obr. 773) podobá se velice m. jarní, od které rozeznává se hlavně tím, že žlutozelené kališní cípy jsou zevnitř lysé (kdežto u m. jarní jsou i tam pýřité a chlupaté) a že úzce klínovité lístky dlanitě 5-3dílných listů jsou po každé straně dosti hlubokými zářezy vykrojené pouze v 1-2 úzké zuby. Konečný zub jest asi zvíci nebo větší zubů postranních. Listy přízemní bývají často dlanitě 7dílné. Lodyhy, ač tenké, jsou dosti tuhé a často až na konci vidličnato-vrcholíkovitě rozvětvené.

¹) Ku poctě Kristiana Nestlera, prof. ve Strassburku, jenž kromě jiného napsal Monographia de Potentilla. † 1832.

²) Ku poctě hraběte Jiřího Frant. Buquoy-a, jenž vedle spisů filosofických napsal též mnoho článků přírodovědeckých. Zemřel v Praze r. 1851.