Na této straně začíná článek o rostlině:
Mochna skalní - Potentilla rupestris
Mochna jarní - Potentilla verna [= Mochna jarní - Potentilla tabernaemontani]

- 503 -

vytrvalého oddenku tuhou, přímou lodyhu, která i s listy jest drsně srstnatá. Listy jsou dlanitě 5—7četné, složené z lístků podlouhlých, po každém kraji v 6-12 zubů pilovitě rozstříhaných; nejhořejší listy bývají však 3četné a přisedlé. Na rubu jsou listy stejně zelené jako na líci, od roztroušených, krátkých chloupků drsné, na žilách dlouze chlupaté. Květy, rozvíjející se v červnu a červenci mezi 11-12 hodinou polední, jsou v konečném, vidličnato-vrcholíkovitém květenství a mají úhledné, bledožluté, již druhého dne po rozvití opadavé koruny zdéli asi lístků kališních.

Roste porůznu na keřnatých, travnatých a výslunných stráních, při krajích lesních a na mezích.

10. M. skalní (P. rupestris L. - obr. 763) má též vytrvalý oddenek, z něhož vyrůstají dlouze řapíkaté, lichozpeřené listy, složené z 5—7 vejčitých, nestejně velikých a nestejně pilovitých lístků a ze středu jejich přímá, obyčejně nachově naběhlá, odstále pýřitá, nahoře vidličnato-vrcholíkovitě větvitá lodyha; listy lodyžní, výše postavené jsou 3četné. Úhledné květy, podobné květům jahodníku, sestavené na vrcholku lodyhy v chudém květenství, mají plátky korunní bílé, asi 2krát delší lístků kališních. Tyčinek bývá až 30, ve 3 kruzích po 10.

Roste na lesnatých stráních, lesních lukách a travnatých pastvinách, v Čechách v širším okolí pražském, v hornatině Křivoklátsko-Berounské, Brdech, záp. Polabí, v poříčí Ploučnice, Jičínsko-Boleslavsku a krajině žatecko-teplické; na Moravě v části střední a jižní. Kvete v máji a červnu.

11. M. jarní (P. verna L. ρ., P. tabernaemontani¹ Aschers. - obr. 764) vyhání z oddenku četné, dlouze řapíkaté listy přízemní a trs postranních, na všecky strany rozložených, na spodu bledých, poléhavých i vystoupavých lodyh, které se rozvětvují vidličnato-vrcholíkovitě v četné, rozvláčné větve a větvičky, a jsou tak jako řapíky listů porostlé přitisklými nebo trochu odstálými chlupy. Spodní listy jsou dlanitě 5—7četné, hořejší 3četné až jednoduché; všecky pak jsou složeny z lístků lysých nebo více méně chlupatých (ale nikdy plsťnatých), vejčitých, z předu pilovitě rozeklaných po každé straně ve 2-4 tupé zuby; prostřední (konečný) zub jest nejmenší (kratší obou zoubků sousedních), proto jsou lístky v předu jako useknuty. Květy, sedící na dosti silných stopkách, které za plodu jsou vystoupavé a na konci ohnuté, mají tutéž stavbu jako květy m. husí, jsou však o něco menší; citro-

¹) Ku poctě Jak. Tabernaemontana, který pracovav 36 let na velikém herbáři, zemřel v Heidelberce r. 1590.