Na této straně začíná článek o rostlině:
Jahodník obecný - Fragaria vesca

- 492 -

1. Jahodník obecný (Fragaria vesca¹ L., Walderdbeere - obr. 750) jest bylina vytrvalá, vyhánějící z oddenku dlouze řapíkaté, 3četné listy, složené z vejčitých, pilovitých lístků, a přímé, 5-15 cm vysoké, chlupaté lodyhy s několika stopkatými květy v konečném vidličnatém vrcholíku. Z paždí přízemních listů vyrůstají, zvláště po odkvetení, plazivé výhonky, které zapouštějí z úžlabí svých listů do země kořínky. Jimi jsou pupeny v těchto místech dobře vyživovány a vzrůstají v samostatné rostliny, jež pak mohou od rostliny mateřské býti odděleny a jinam přesazeny. Nestane-li se tak, vznikne za příznivých okolností kolem rostliny mateřské tolik nových rostlinek, že pokrývají půdu hustým kobercem. Květy (F), objevující se v květnu a červnu, mají na okraji miskovité číšky 5 lístků kališních (k), s nimiž se střídá vně tolikéž mnohem menších lístků kalíška neboli kalicha vnějšího (k)², a uvnitř 5 bílých, hvězdovitě rozložených plátků korunních (c). Tyčinek bývá obyčejně 20; dle Eichlera stojí ve 3 kruzích (obr. 751): ve vnějším kruhu jest jich 10 zákališních a stojí po 2 zdánlivě před plátky kor., v prostředním kruhu jest jich 5 zákorunních a ve vnitřním kruhu též 5, ale zákališních a ty jsou největší. Někdy ovšem zdvojnásobuje se počet tyčinek obou kruhů vnitřních, tak že jich bývá celkem až 30.

Semeníků (p) jest též větší počet a jsou zvláště tím zajímavé, že mají čnělky (l) postranní, nikoli konečné, jak tomu bývá u valné většiny rostlin. Sedíce na homolovitém lůžku (t), jež později zdužnatí, značně se vyklene a zčervená, dospívají v drobné nažky do povrchu zdužnělého lůžka více méně ponořené (V). Když nažky dozrají, oddělí se celé lůžko od vytrvalého, odstávajícího kalichu a odpadne.

Na večer ohýbají se poněkud stopky květní, aby útlé ústroje vnitřní netrpěly příliš rosou a vyzařováním tepla do chladnějšího okolí; druhého dne však za

¹ Lat. vescus = malý, vzhledem k ostatním, statnějším druhům.

²) Se stanoviska morfologického dlužno každý lístek vnějšího kalíšku považovati za srostlé 2 sousední palisty lístků kalicha vlastního.