Na této straně začíná článek o rostlině:
Kozinec bezlodyžný - Astragalus exscapus
Kozinec písečný - Astragalus arenarius

- 418 —

květní později jsou volné, poněkud se prodlužujíce, že zuby kališní jsou 3—4krát kratší trubky kal. a že čepel pavézy (F) jest asi 3krát tak dlouhá jako křídla a na konci zaokrouhlená (nikoli vykrojená).

Roste na podobných místech jako oba druhy předch, v širším okolí pražském a středním i západním Polabí; na Moravě vyskytuje se zvláště na hlinitých půdách v části střední a jižní, jinde scházeje. Kvete v červnu a červenci.

6. K. bezlodyžný (A. exscapus L. - obr. 660) má na prst tlustý oddenek, z něhož vyhání zcela kratičký stonek a lichozpeřené, huňaté, vesměs přízemní listy, složené z 10—16 jařem vejčitých lístků. Žluté květy vyrůstají v máji a červnu v chudých, velice zkrácených, teprve po odkvetení trochu se prodlužujících hroznech, tak že se zdá, jako by seděly v paždích listů. Lusky jsou huňaté a vejčité.

Roste pořídku na skalnatých, travnatých kopcích, suchých lukách a mezích v některých krajinách Čech (zvláště v záp. Polabí a Teplicko-Žatecku) a v jižní Moravě (na př. u Čejče, Hovoran, Čejkovic a Milfrounu). Kořene užívalo se druhdy v lékařství.

Pozn. Na Trojkřížové hoře u Žernosek byla pozorována odrůda s lodyhou až 1 dm dlouhou (A. exc. caulescens).

Ke vzácným druhům kozinců patří:

7. K. písečný (A. arenarius L. - obr. 661) podobá se k. rakouskému, má však listy pouze 3—5jařmé a lístky jejich na konci tupé (nevykrojené), palisty spolu srostlé a klasy celkem chudé, nanejvýš 8květé.

Jest znám z několika míst severní nížiny české, na př. z okolí Jestřabí