Na této straně začíná článek o rostlině:
Čilimník rakouský - Cytisus austriacus [= Čilimník rakouský - Chamaecytisus austriacus]
Čilimník dvoukvětý - Cytisus supinus [= Čilimník řezenský - Chamaecytisus ratisbonensis]

410

nější. Roste zejména ve středním a vých. Polabí, v horách Kladských a Orlických i v jejich předhořích, v Jičínsko-Boleslavsku, v poříčí Ploučnice, jakož i v jižní části Čech; na Moravě se vyskytuje po různu po celém území, vyjímajíc vysočinu českomoravskou.

b) Č. dvakráte kvetoucí (C. bisflorens Host), — má z jara květy po stranách lonských, zdřevnatělých lodyh, později pak v létě opět druhé květy na koncích letošních lodyh strboulovitě nahloučené. Vyskytuje se po různu v Čechách ve vých. Polabí od Sadské po Choceň a v okresu krumlovském.

c) C. bokokvětý (C. lateriflorus Grab., C. hirsutus L.) má pouze květy jarní, vyrůstající po stranách lonských lodyh. Vyskytuje se asi v týchž místech jako předcházející; na Moravě jest znám z vápenitých pahorků kolem Adamova.

4. Na několika místech v Polabí, na př. u Všetat (j.-vých. od Mělníka), při silnici z Vys. Libně do Byšic (vých. od Mělníka), u Rožďálovic (s.-vých. od Nymburka) a v jižní Moravě, zvláště v okolí Mikulova a Hodonína i j., roste č. rakouský (C. austriacus L. — obr. 649), který se podobá, zejména svým květenstvím, velice předch., má však lístky protáhlejší, kopinaté, špičaté, ke spodu klínovitě súžené, s hedvábitými, přitisklými chlupy a květy bledší, citronové, s pavézou podél hřbetní čáry přitiskle chlupatou. Kvete v červenci a srpnu.

Pozn. V okolí Hustopeče v jižní Moravě vyskytuje se na několika místech odrůda s bílými květy, zv. č. bílý (C. albus Hacquet, C. leucanthus¹ W. K.).

Na stráních v okolí Bzence na Moravě byl pozorován míšenec obou druhů předch. (austriacus X capitatus), č. Τommasiniův² (C. Tommasinii Vis.).

5. Č. dvoukvětý (C. supinus³ Crantz., C. ratisbonensis⁴ Weintn., C. biflorus⁵ L' Hérit. - obr. 650) jest nízký polokeř s poléhavými lodyhami a vystoupavými, přitiskle hedvábitě srstnatými větvemi. Řapíkaté, trojčetné listy skládají se z podlouhle vejčitých lístků, které jsou na líci lysé, na rubu však přitiskle třpytivě chlupaté. Citronově žluté květy s přitiskle hedvábitě srstnatými kalichy vyrůstají již v dubnu a květnu obyčejně po 2 z úžlabí listů lonských větví.

Roste nejraději na křovitých stráních a ve světlých lesích v Čechách v širším okolí Prahy, v středním a vých. Polabí, v kraji jičínsko-boleslavském, v poříčí

1 ) Slož. z řec. λευκός = bílý + květ.

2 ) Ku poctě Μ. Τommassini-a, dvorního rady v Terstu, jenž napsal mimo jiné Květenu Istrie; † 1880.

3 ) Lat. supinus = nízký.

4 ) Lat. ratisbonensis = řezenský, v okolí Řezna (Regensburg, Ratisbona) rostoucí.

5 ) Lat. biflorus = dvoukvětý.