Na této straně začíná článek o rostlině:
Jetel prostřední - Trifolium medium
Jetel bledožlutý - Trifolium ochroleucum [= Jetel bledožlutý - Trifolium ochroleucon]

381 -

Sclerotinia trifoliorum — vyvinuje bílé, plísňovité chomáčky na listech, řapících a kořenech. Rostlina následkem toho vadne a usýchá.

Uromyces trifolii - vytváří na listech drobné, červené až černé skvrny.

Peronospora trifoliorum — prozrazuje se bílými, velikými skvrnami na listech.

Pseudopeziza trifolii - vytváří na listech větší, hnědá, uprostřed často prolomená místa.

Pozn. Někteří rozeznávají vedle vlastního j. lučního ještě dvě odrůdy, které i u nás někdy se vyskytují, totiž:

J. luční srstnatý (T. prat. β hirsutum Čel.), který má lodyhu nahoře odstále chlupatou; pěstuje se někdy na polích, jako na př. r. 1884 u Vyšenska blíže Chuděnic v Klatovsku — prý »z amerického semene«.

J. luč. stopečkatý (T. prat. γ pedicellatum Čel., T. brachystylos¹ Knaf), jehož hlávky jsou skoro přisedlé a květy v nich zcela přisedlé.

2. J. prostřední (T. medium L. - obr. 605) podobá se velice j. lučnímu, od něhož poznává se dle těchto znaků: nevyhání z oddenku přízemních rozet, nýbrž samé konečné lodyhy; má čárkovito-kopinaté palisty a elliptičné, po kraji obyčejně jemně zoubkované a brvité lístky; vonné květy (F), rozvíjející se v měsících letních, mají kalichy lysé; kulovaté, konečné hlávky, spočívajíce na zřetelných stopkách, nejsou těsně podepřeny palisty nejhořejších listů; 1-semenné lusky pukají na hřbetním švu.

Roste hojně v lesích, na horských lukách a travnatých stráních. V některých krajinách mimo naši vlast pěstuje se také na polích.

3. J. bledožlutý (T. ochroleucum² Huds. — obr. 606) podobá se vnějškem druhům předcházejícím, má však žlutavě bílé koruny, často s nachově naběhlými pavézami, které po odkvetení zryšaví. Jest na lodyze, listech i kališích chlupatý, má hlávky většinou stopkaté (tudíž palistama nejhořejších listů těsně nepodepřené) a lusky víčkem se otvírající.

Roste v lesích, na lukách a mezích, v Čechách hlavně ve střední části, v polabské nížině, v horách Kladských a Orlických, jakož i v horách Krušných, na Moravě zvláště v teplejší pahorkatině a v Beskydách; též i ve Slezsku. Kvete v červnu a červenci.

V jižních krajinách jej sejí na polích.

¹) Z řec. βραχνς = krátký + στνλς = stopka.

²) Slož. z. řec. ωχρός = bledožlutý + λενκός = bílý.