Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 381:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
381 - Sclerotinia trifoliorum — vyvinuje bílé, plísňovité chomáčky na listech, řapících a kořenech. Rostlina následkem toho vadne a usýchá. Uromyces trifolii - vytváří na listech drobné, červené až černé skvrny. Peronospora trifoliorum — prozrazuje se bílými, velikými skvrnami na listech. Pseudopeziza trifolii - vytváří na listech větší, hnědá, uprostřed často prolomená místa. Pozn. Někteří rozeznávají vedle vlastního j. lučního ještě dvě odrůdy, které i u nás někdy se vyskytují, totiž: J. luční srstnatý (T. prat. β hirsutum Čel.), který má lodyhu nahoře odstále chlupatou; pěstuje se někdy na polích, jako na př. r. 1884 u Vyšenska blíže Chuděnic v Klatovsku — prý »z amerického semene«. J. luč. stopečkatý (T. prat. γ pedicellatum Čel., T. brachystylos1 Knaf), jehož hlávky jsou skoro přisedlé a květy v nich zcela přisedlé. 2. J. prostřední (T. medium L. - obr. 605) podobá se velice j. lučnímu, od něhož poznává se dle těchto znaků: nevyhání z oddenku přízemních rozet, nýbrž samé konečné lodyhy; má čárkovito-kopinaté palisty a elliptičné, po kraji obyčejně jemně zoubkované a brvité lístky; vonné květy (F), rozvíjející se v měsících letních, mají kalichy lysé; kulovaté, konečné hlávky, spočívajíce na zřetelných stopkách, nejsou těsně podepřeny palisty nejhořejších listů; 1-semenné lusky pukají na hřbetním švu. Roste hojně v lesích, na horských lukách a travnatých stráních. V některých krajinách mimo naši vlast pěstuje se také na polích. 3. J. bledožlutý (T. ochroleucum2 Huds. — obr. 606) podobá se vnějškem druhům předcházejícím, má však žlutavě bílé koruny, často s nachově naběhlými pavézami, které po odkvetení zryšaví. Jest na lodyze, listech i kališích chlupatý, má hlávky většinou stopkaté (tudíž palistama nejhořejších listů těsně nepodepřené) a lusky víčkem se otvírající. Roste v lesích, na lukách a mezích, v Čechách hlavně ve střední části, v polabské nížině, v horách Kladských a Orlických, jakož i v horách Krušných, na Moravě zvláště v teplejší pahorkatině a v Beskydách; též i ve Slezsku. Kvete v červnu a červenci. V jižních krajinách jej sejí na polích. 1) Z řec. βραχνς = krátký + στνλς = stopka. 2) Slož. z. řec. ωχρός = bledožlutý + λενκός = bílý. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |