Na této straně začíná článek o rostlině:
Vikev houštní - Vicia dumetorum [= Vikev křovištní - Vicia dumetorum]
Vikev kašubská - Vicia cassubica
Vikev hrachovitá - Vicia pisiformis

364 -

Roste na travnatých stráních, po krajích lesův a u cest, v Čechách zejména v širším okolí pražském a v poříčí Labe, Jizery a Ploučnice, na Moravě roztroušeně zvláště v části střední a jižní, ve Slezsku v okolí Opavy.

5. V. houštní (V. dumetorum¹ L. - obr. 583) vyhání z vytrvalého oddenku čtverhranou, podél brázditou, obyčejně jednoduchou, až 2 m vysokou lodyhu, kterouž se připíná pomocí rozvětvených, tenkých úponek na křoviny. Sudozpeřené listy, většinou od lodyhy odstálé, skládají se z lístků vejčitých, kratičkou bodlinkou zakončených; na hlavním řapíku jsou lístky většinou rozestaveny střídavě a často i v lichém počtu: 5, 7, 9. Drobné palisty mají tvar půlměsícovitý a jsou rozstříhány v tenké zuby. Kalně fialové květy, rozvíjející se hlavně až v měsících letních, skládají po 5—10 jednostranné, dlouze stopkaté, úžlabní hrozny. Mají pod bliznou pýřitou čnělku, na hřbetní straně s hustšími, bílými vousy a vyvinují se v lysé, smačknuté lusky.

Roste nejraději na pokrajích lesů v lupenatých hájích, mýtinách a na keřnatých stráních, v Čechách asi v týchž krajinách jako předch., ale také ještě v poříčí střední Ohře a Bělé, na Moravě v teplejší pahorkatině a ve Slezsku v okolí Krňova.

6. V. kašubská² (V. cassubica² L. — obr. 584) jest všecka více méně huňatá. Má plazivý oddenek, poléhavou nebo popínavou, hranatou, až 1 m dlouhou lodyhu a sudozpeřené listy, složené z 8-12 jařem podlouhle vejčitých, kratičkou bodlinkou zakončených lístků. Střelovité palisty jsou celokrajné a úponky rozvětvené. Fialové květy, objevující se v červnu a červenci, jsou po 8—15 hustě nahloučeny v jednostranných, dlouze stopkatých, úžlabních hroznech, které však nikdy nedorůstají úplné délky listu, z jehož úžlabí vyrůstají. Mají oproti květům druhů předch. čnělky pod bliznou kolkolem stejně pýřité a dospívají v lysé, smačknuté, 1-2 semenné lusky (f).

Roste asi v týchž krajích jako obě předcházející.

7. V. hrachovitá (V. pisiformis³ L. — obr. 585) má vytrvalý, poněkud dřevnatý oddenek a lysé, přes 1 m vysoké, podél rýhované lodyhy, které se nejčastěji proplétají mezi křovinami. Listy skládají se ze 3 - 5 jařem široce vejčitých,

1 ) Lat. dumetum = křoví.

2 ) Byla poprvé prý nalezena v bývalém kraji kašubském (Cassubia) v Zadních Pomořanech.

3 ) Z lat. pisum = hrách + forma = tvar.