Na této straně začíná článek o rostlině:
Krušina obecná - Frangula alnus [= Krušina olšová - Frangula alnus]

- 334 -

jest v pestíkových květech (F₃, F₄) z větší části ukryt v číšce a nese na vrcholku čnělku, rozeklanou ve 4 blizny. Skládá se ze 4 pouzder a v každém pouzdře má po jednom přímém, ze dna semeníku vyrůstajícím vajíčku. V prašníkových květech (F₁,F₂) jest však semeník zakrnělý. Vonné květy jsou totiž nedokonale 2domé: na některém kři s dokonalým pestíkem, ale zakrnělými prašníky, na jiném s dokonalými prašníky, ale zakrnělým pestíkem; tyto (prašníkové) květy bývají větší nežli květy pestíkové.

Plod (f, f₁) jest kulatá peckovice zvíci hrachu, nejčastěji 2—4semenná, s počátku zelená, později - dozravši - černá. Dokud jest listí zelené, nejsou peckovice příliš nápadné. Když však na podzim listy zčervenají, bijí černé peckovice do očí zdaleka a upozorňují na sebe mnohé ptáky, kteří pak semena jejich rozšiřují daleko po krajině.

Roste hojně v hájích a na keřnatých stráních. Kvete v máji a červnu.

Tvrdé, žluté dřevo hodí se dobře na drobnější práce soustružnické a truhlářské; zelených, nezralých peckovic upotřebuje se k barvení kůže a papíru na žluto a ze zralých lisuje se šťáva, která s kamencem dává sytou zeleň malířskou (Saftgrün). Ze zralých peckovic dělá se s přimíšením cukru (na ½ kg peckovic 1 kg cukru) výborné projímadlo -řešetlákový syrup. Dle Kneippa dostavuje se již v několika hodinách po požití 1-2 lžic tohoto syrupu řídká stolice. — Také odvar z hořké jarní kůry jest léčivý.

Rod 2. Krušina¹ obecná (Frangula alnus Mill., Rhamnus frangula² L., Faulbaum - obr. 541) liší se od řešetláku, s nímž se

¹) Dle Jungm. od krušiti = lámati, krušný = lomný, křehký. Vyskytuje se i v jiných slov. jazycích, na př. pol. kruszyna, chorv, krušina.

²) Od lat. frangere (= lámati), vzhledem ku křehkému dřevu.