311 -

nější, anyť vstřícné listy na větvích svislých mají řapíky stejně dlouhé. Zjev tento jest v rostlinstvu všeobecný, ale u javoru mléčného jest zvláště pozoruhodný.¹

V prvém mládí jsou listy řasnatě složené a lepkavé, což chrání je před přílišným vyzařováním tepla za chladných nocí.

Květy, sestavené v bohatých, přímých, kytkovitých latách, rozvíjejí se na stromech 20-25letých v dubnu a květnu zároveň s listy nebo o něco dříve, kteréžto okolnosti činí je hmyzu přece dosti patrnými, ač jsou jinak neúhledné a nenápadné. Majíť 5 lístků kališních, 5 zelenavě žlutých, úzkých, od sebe oddálených plátkův a nejčastěji 8 (někdy však též 5—10) oplodních tyčinek upevněných na podplodním terči, který zaujímá celou spodinu květu a vylučuje za teplých hodin poledních sladkou šťávu pro hmyz (obr. 505). Pestík sedí ve střední prohlubině terče a jsa tvořen 2 plodolisty (obr. 506), má přímou čnělku se 2 bliznami (obr. 505 F₃).

Květy, (obr. 505) jsou vesměs jednopohlavné, ač mnohé vypadají jako obojaké, takže se javor mléčný i jiné druhy javorů počítají k rostlinám mnohomanželným. Pestíkové květy (F₂) mají totiž často zdánlivě normální tyčinky, až na to, že nitky jejich jsou kratší nežli ve květech prašníkových; prašníky jejich však se nikdy nerozvírají a pylu nedávají. Po opylení zavírají se tyto květy, anyť lístky kališní a plátky kor. se vzpřimují. Prašníkové květy (F₁) mají uprostřed zákrsek po pestíku; tyčinky jejich jsou tak dlouhé, že prašníky sahají až skoro ke koncům plátků korunních.

Dle pozorování Wittrockových možno na javorech nalézti patero květenství: 1. Taková, v nichž květy nejdříve se rozvíjející jsou pestíkové, pozdější prašníkové; tato květenství jsou nejhojnější. 2. Květenství, v nichž jest tomu naopak: květy nejdříve se vyvinující jsou prašníkové, pozdější

¹) Viz ve sv. I. v Slovníku terminol. heslo řapík.