Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 277:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 277 byly listy v přeslenech. Pod každým „přeslenem" jsou 2 suchomázdřité palisty. Čárkovitý tvar listů jest pro bylinu, rostoucí na písečnatých, suchem trpících půdách, mnohem výhodnější nežli kterýkoli jiný tvar lupenitý, poněvadž povrch jejich jest poměrně malý a silnému vypařování vody nepříznivý. Květy (F), objevující se od června do září, stojí na tenkých stopkách ve vidlanovitém květenství. Mají 5 lístků kališních a 5 bílých, tupě zaokrouhlených plátků kor., které bývají zdéli nebo málo delší kalicha a záhy opadávají. Tyčinek bývá 10 a čnělek na vrcholku vejčitého, 5členného semeníku 5 (F1). Plodolisty semeníku jsou jako u křehkejše postaveny před plátky korunními (obr. 447). Tobolka (f, f1), sedící ve vytrvalém kalichu, puká dozravši na vrcholku 5 chlopněmi. Drobná, bílými, později nahnědlými bradavičkami posetá semena mají čočkovitý tvar a na obvodě ostrou hranu (ale nejsou křídlatá). Dokud jsou květy v poupěti a pak v rozkvětu, stojí přímo: v poupěti jsou útlé části chráněny korunou a kalichem, není tudíž obavy, že do nich vnikne voda; a za rozkvětu jest opět třeba, aby byly květy hodně nápadny hmyzu, hledajícímu na spodu tyčinek medovinu, poněvadž po 5 hodinách (od 10. hod. dopolední do 3. hod. odpolední) koruna jejich již vadne. Opylení děje se podobně jak vysvětleno bylo u křehkýše (str. 276). Za nepříznivého počasí se však květy ani nerozvírají a opylují se pylem vlastním. Po odkvetení ohýbají se stopky květu dolů, aby kalich byl vyvinujícímu se plodu přístřeším proti dešti. Když však semena v tobolkách dozrají, vzpřímují se stopky znova, aby vítr mohl lépe k semenům a zanášel je dále po okolí. Jest velice rozšířeným plevelem na písečnatých polích. V některých krajinách se pěstuje jako dobrá píce a to hlavně v odrůdě k. setého (S. sativa Bönningh.), který má semena černá a hladká. 2. Κ. tmavokřídlý (S. Morisonii1 Bor., S. vernalis2 Willd.) podobá se vnějškem velice druhu předch., jest však nasivělý, obyčejně drobnější, má Jisty bez podélné rýhy na rubu a tupé plátky kor. protáhlejší, vzájemně se kryjící. Hlavní rozdíl spočívá však v semenech, která jsou u tohoto druhu vroubena širokou, blanitou, hnědou obrubou, kdežto semena kolence rolního mají místo obruby jen úzký okraj. Tyčinek bývá 10, ale také často jen 6—8; někdy chybějí tyčinky docela, tak že květy jsou pestíkové. 1) Pojmenován ku poctě Angličana Roberta Morison-a, professora botaniky v Oxfortě; † v Londýně r. 1683. 2) Lat. vernalis = jarní. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |